Bývalá letuška popsala, jak řeší na palubě zamilované dvojice i jejich předehry. Posádka ví, kdy zaklepat na toaletu

Intimní chvilky pasažérů na palubních toaletách nejsou pro letušky žádnou výjimkou. Podle bývalé letušky Mariky Mikušové jde o situace, které dokážou zkušené posádky rychle rozpoznat a s přehledem řešit. Popsala, jak elegantně zasahují, když se cestující nechají unést momentem nejen v kabince.

Pět let létala s prestižní blízkovýchodní aerolinkou a poznala svět z výšky, o jaké se mnohým jen sní. Marika Mikušová sice pověsila uniformu na hřebík, ale její zkušenosti z paluby dál rezonují. Skrze deník, v němž sdílí příběhy, které se odehrávají vysoko nad zemí. Nejde jen o úsměvy a roznos jídla a pití. Realita práce v letadle bývá mnohem pestřejší.

Podle Mariky je klíčovou dovedností každé letušky schopnost včas vycítit atmosféru a předcházet krizím. Cestující se často obrací právě na posádku, když se něco děje. Ať už jde o nevolnost, paniku, nebo neobvyklé chování. Letuška je tak v první linii nejen jako hostitelka, ale i jako psycholožka, hasič i diplomat v jednom.

Když se dva pasažéři až příliš sblíží na toaletě, zkušená posádka to pozná téměř okamžitě. Letušky většinou zasáhnou diskrétně a s elegancí. Zaklepáním, upozorněním nebo decentním vyčkáváním před kabinkou. Cílem je situaci ukončit co nejklidněji, bez rozruchu a se zachováním důstojnosti všech zúčastněných.

„Museli jsme kolikrát rozhánět rozvášněnou dvojici, tam u kuchyňky nedávali moc dobrý příklad školákům. To už by opravdu museli být hlasití a obtěžovat pasažéry, abychom zaklepali a tak podobně. Většinou je nachytáme ještě před tím, zakryté někde na sedadlech dekou. Teď tam jsou ty specifické pohyby těma rukama pod tou dekou. Nechci je rovnou nařknout z toho, že tady mají nějakou předehru na palubě. Takže se na ně tak jako jenom zadívám, aby věděli, že tohle tady ne, před ostatními pasažéry,“ popsala Marika Mikušová v podcastu Blesku.

„Ale kolikrát jsme rozháněli tady ty muckající se dvojice, které si sedly na ta naše sedátka, zatáhly si ty záclonky, co tam máme, a já jsem šla s táckem, že se jdu teda konečně najíst a odrhnu ten závěs a tam dvojice. Tak mládeži pryč, jdu se najíst,“ dodala se smíchem v hlase.

Marika Mikušová během svého působení na palubě obsluhovala cestující z celého světa. Velmi rychle si začala všímat kulturních rozdílů v jejich chování. Třeba pasažéři z Afriky byli velmi srdeční, často si během letu zpívali a vytvářeli tak v letadle uvolněnou atmosféru. Zároveň měli silnou potřebu odnést si z paluby malý suvenýr. Ať už šlo o deku, škrabošku na oči nebo plechovku s logem společnosti.

Němci byli naopak vzorem organizovanosti a během letu se často obešli bez pomoci. Češi podle Mariky patří mezi pohodové cestující. Většinou si let vychutnávají jako začátek dovolené, dají si něco malého k pití a příliš se neprojevují. Oproti stereotypům působí spíš klidně a kultivovaně.

Zdroje: autorka, Instagram, podcast Blesku, Blesk.cz