Igor Bareš vyměnil panelák za prvorepublikový dům. Vedle bydlí Goldflam, doma má lidskou kost i větev oběšence

Igor Bareš letos oslavil šedesátiny, už před deseti lety ale vyměnil byt s azbestovou nástavbou za prvorepublikový dům na okraji Prahy, který mu připomněl dětství na Moravě. Koupě navíc přinesla jedno nečekané zjištění rovnou na prohlídce. Ukázalo se totiž, že bude bydlet hned vedle Arnošta Goldflama.

Igor Bareš s o třináct let mladší Antonií Talackovou zpočátku žili v panelovém bytě v Praze, ale po narození dcery Toničky a syna Lojzíka se začali rozhlížet po domku. S budoucí manželkou se přitom seznámil už dříve v brněnské Mahenově činohře při zkoušení Moliérova Misantropa. O vztah tehdy musel bojovat, protože byla zadaná.

Změnit bydlení se rozhodli po letních prázdninách na chalupě, kde tehdy jedenáctiměsíční syn začal chodit. Bareš v duchu začal přemýšlet nad tím, že děti budou brzy potřebovat vlastní pokoje a soukromí. Klid mu nedával ani fakt, že nástavba jejich bytového domu byla z azbestu. Měsíc si nechával myšlenky pro sebe. Když se o nich konečně zmínil manželce, vzala okamžitě věci do svých rukou.

Kolem roku 2016 se tak stěhovali. Chtěli zůstat v šestém pražském obvodu a vybrali si starší dům z roku 1920 na okraji Prahy. Na první pohled ho zaujal tím, že byl řešený spíš vertikálně, a navíc mu silně připomněl dům v rodné Olomouci. Nadchla ho také kuchyně s kamny, ve kterých se dá topit dřevem.

Samotná prohlídka nemovitosti navíc přinesla překvapení. Vedle na zahradě zrovna sklízel jablíčka herec a dramatik Arnošt Goldflam. „Jak se ukázalo, bydlel hned vedle našeho vytipovaného baráku. Takže teď jsme sousedé,“ popsal Bareš.

Okraj Prahy mu vyhovoval i polohou. V dřívějším rozhovoru zmínil, že to na místě působí spíš jako venkov, ale do centra je to kousek a do Divadla na Vinohradech, kde byli s manželkou oba zaměstnaní, dojeli za půl hodiny. Popsal také, jak si dům rozdělili: dva sklepy slouží jako prádelna a šatna a z kuchyně, která je spojená s obývákem, vedou dveře do zimní zahrady.

O patro výš se nachází ložnice s verandou a pokoj syna Lojzíka, zatímco dcera Tonička dostala půdní vestavbu. Dříve s nimi v domě žily i andulky a vzácné britské krátkosrsté kočky. Kvůli zvířatům si tak museli zvyknout dvojnásobně hlídat zavřená okna i dveře.

Než se do domu nastěhovali, proběhla částečná rekonstrukce. Bylo nutné upravit zahradu a vybudovat dětské pokoje. Všechno si vzala na starost Antonie. Manžela i s dětmi poslala na několik dní do Olomouce a dohlédla na zbytek úprav.

„Pamatuji si na její SMS zprávu, kterou mi poslala někdy ve čtyři ráno. Psala mi, že je vše hotové a že se koupe v naší obrovské vaně v naší malé koupelně. To je nejmenší místo v domě, ale máme tam velkou vanu,“ prozradil herec, který tak přijel už k hotovému.

Prý existují fotografie, že v domě kdysi fungovala prodejna nebo výrobna lodních a leteckých vrtulí. Zimní zahrada slouží spíš jako odkladiště ramínek ze zájezdů, protože je v ní v létě horko a v zimě zima. Poličky v obýváku ale ukrývají opravdové rarity. Své místo na nich v době rozhovoru měla prostřílená německá helma z druhé světové války, větvička ze stromu oběšence i lidská kost.

„Pro mě ty předměty mají svou cenu. Rád chodím na hřbitovy a různá mysteriózní místa, odkud si vždycky něco přinesu,“ vysvětlil své netradiční sběratelství Bareš, který má z prvního vztahu ještě dospělou dceru Sonju. Herec si také před časem pořídil hrob po zesnulém Josefu Kemrovi.