Miroslav Krobot slaví 75. Bručoun z Oktopusu nesnáší detektivky, s dcerou Lenkou si jsou prý stále podobnější

Miroslav Krobot tento týden slaví pětasedmdesáté narozeniny a v Moravském divadle uvedl autorskou hru o Eskymo Welzlovi. S manželkou jsou spolu přes padesát let a přestože ona miluje detektivky, on sám jim nikdy na chuť nepřišel.

V dubnu měla v Moravském divadle v Olomouci premiéru inscenace Bořiny za břehem o cestovateli Janu Eskymo Welzlovi. Miroslav Krobot ji napsal s psychologem Lubomírem Smékalem, protože oba pocházejí ze Zábřehu a Welzl byl Krobotův hrdina už od dětství. Čistý životopis psát nechtěli. „Je to trošku horor, trošku komedie, trošku možná i thriller na pomezí snu a fantazií, reality a fantazií. Tak si vyberte,“ řekl Krobot pro Český rozhlas.

Rodný kraj v podhůří Jeseníků se do jeho práce promítá často, ostatně jako čtyřletý kluk tam vodil na pastvu dědečkovu krávu. Jakmile na svou chalupu dorazí, automaticky přechází do hornomoravského nářečí. Právě věcnost a místní pošmournou atmosféru přenesl do svého režijního debutu Díra u Hanušovic. „Velká gesta jsou to poslední, co by se v kraji, odkud jsem, líbilo,“ uvedl loni v rozhovoru. Ve slovenském filmu Dům z roku 2011 pak podle svých slov tak trochu hrál vlastního dědečka.

S manželkou Hanou Doulovou oslavili v roce 2024 padesáté výročí svatby. Poznali se na brněnské JAMU, kde ona studovala herectví a on režii. Vychovali dva syny a dceru Lenku, ze které je také herečka. Ta o jejich vztahu prohlásila, že jsou sice jako voda a oheň, ale doplňují se a mají mezi sebou obrovskou toleranci. Radost herci dělají i vnuci: nejstarší Šimon hraje na bicí a mladší Eliáš s rodinou točí videa.

Otec a dcera si letos vyměnili pár slov také na Instagramu. Krobot u společné fotky s nadsázkou poznamenal: „Začínáme si být trošku podobní po těch letech…“ Lenka v komentáři odpověděla: „Ale prosímtě…“ a přidala smajlíka. Do konverzace se zapojili i fanoušci, kteří psali, že oba milují a že jsou hlavně úžasní lidé. Jedna z fanynek tam rovnou doporučovala jít do divadla na novou hru Vrahova hygiena.

Krobotovou nejslavnější komediální rolí se stal řidič Karel ve filmu Účastníci zájezdu. Zazněla tam jeho ikonická věta k cestujícím: „Vy si z toho děláte srandu, ale jestli se ty hnědé podšálky zase poztrácejí, tak si to budete pít z těch rozpálených kelímků. A to se fakt nedá.“ Během natáčení musel sednout za volant dálkového autobusu. „Asi dva kilometry jsem skutečně jel a jsem na to patřičně hrdý,“ vzpomínal.

V seriálu Oktopus sice dostal hlavní roli detektiva Dítěte, detektivní žánr ale ve skutečnosti vůbec nečte. Jeho žena je totiž fanatická divačka krimiseriálů a lákala ho na nedávný hit Markovič. On však místo televize raději sleduje manželku a zkoumá, proč je případem tak nadšená. Raději sáhne po tlustých knihách z prostředí fantasy, jelikož filmové zpracování podle něj lidem bere iluze.

Při divadelní tvorbě měl vždycky rád trapnost. Baví ho dodnes, je však bohužel passé, protože humor se proměnil a lidé se trapným situacím přestali smát. Rád míval i mystifikaci, jenže v dnešní době plné zmatku ji vnímá jako nebezpečnou, jelikož publikum těžko rozeznává, čemu se dá ještě věřit.

V devadesátých letech pracoval jako režisér v Národním divadle. Instituce pro masy mu nevyhovovala, a tak své místo po pěti letech opustil. „Bylo mi čtyřicet a najednou ze zajištěného místa jsem se rozhodl, že prásknu do koní,“ řekl k tehdejšímu kroku. Vzal své studenty z posledního ročníku a začali hrát v Dejvickém divadle.

Vzpomíná, že neměli techniku a prázdný prostor si museli teprve vybudovat. „Radovali jsme se, když si vstupenky koupilo čtyřicet diváků,“ dodal k těžkým začátkům. Zlom přišel zhruba po dvou sezonách, jakmile se do souboru přidali Ivan Trojan, Martin Myšička a Lukáš Hlavica, a pak už to šlo samo.