Štěpánka Ligas poznala manžela na Tinderu. Místo drahých značek nosí šaty ze second handu za 39 korun

Herečka Štěpánka Ligas, která v hororu Posedlost namluvila hlavní hrdinku, se se svým mužem seznámila přes Tinder. Kardiolog z IKEMu je stejně vytížený jako ona. Po zkušenosti s vyhořením si ale herečka svůj osobní život hlídá, v padesáti se prý nechce ohlédnout a vidět jen divadlo.

S manželem, kardiologem Matějem Ligasem, se seznámila přes Tinder a netají se tím. Na charitativní garden party koncem léta dorazili spolu. Práce má herečka dost, v létě natáčela pro Novu seriál Boží plán a v českém znění hororu Posedlost propůjčila hlas hlavní hrdince, kterou hraje Inde Navarrette.

Lékař z pražského institutu je ve svém oboru velmi vytížený, což platí i pro ni. Běžné dny tak často tráví u filmů nebo hraním na PlayStationu. „Buď máme období, kdy se scházíme večer, koukáme se spolu na filmy, hrajeme nějaké hry na PlayStationu. A pak jsou dny, kdy naše domácnost vypadá trošku zanedbaně, protože oba dva dost pracujeme. Ale je to asi jako domácnost každého jiného člověka,“ řekla Super.cz.

Společný čas nejraději tráví cestováním po horách s krosnou na zádech, zvládli už také dlouhý roadtrip. Do budoucna by si přáli rodinu.

Ještě před nedávnými třicátými narozeninami ovšem tvrdě narazila na vlastní workoholismus. K práci přistupovala s obrovským nasazením, odpracované hodiny se často rovnaly dvěma plným úvazkům. Zlom přišel ve chvíli, kdy jí terapeutka na sezení popsala syndrom vyhoření. Tehdy si o problému zjistila víc a na další schůzce sama usoudila, že se nachází ve čtvrtém z pěti možných stadií. Odbornice ji tehdy upozornila, že v pátém stadiu by svou profesi pravděpodobně už nikdy nemohla vykonávat.

View this post on Instagram

Následovalo přenastavení životních priorit. „Zároveň se prostě domnívám, že můj osobní život je důležitý. Nerada bych se prostě v padesáti zastavila, ohlédla se za sebou a viděla jenom divadlo a nic jiného,“ vysvětlila v rozhovoru pro Český rozhlas.

Změna tempa nakonec vedla až k jejímu odchodu ze stálého angažmá. Představení dříve nerušila téměř vůbec, za celou kariéru to udělala jen dvakrát, z toho jednou kvůli berlím a podruhé kvůli omdlení.

Dnes účinkuje v pražském Divadle v Dlouhé a v Ungeltu, kde dostala hlavní roli v inscenaci Cizí příběhy. Menší komorní scéna jí vyhovuje a pochvaluje si, že těžkou postavu Lisy Morrisonové hraje až teď, protože dříve by obrovský tlak pravděpodobně nezvládla. Vedle toho se navíc poprvé pustila do psaní vlastního textu.

Brali se v létě roku 2025. Vybrali si louku u rybníka na pozemku dětského tábora, což odpovídalo touze po neformálním prostředí. Drahé kousky z prestižních salonů oželela i u svatebních šatů, protože odmítla za oblečení na jeden den utratit přehnanou částku. Vše si nechala ušít v Olomouci a s návrhářkou Monikou Srovnalovou probíraly úpravy doslova za pochodu. Týden před obřadem společně vymyslely speciální šálu kolem krku.

Podobný přístup k oblékání si udržuje i v běžném životě. Nechce podporovat rychlou módu, hodně věcí shání z druhé ruky a na červený koberec si neváhá vzít úlovek ze second handu. Na jednu tiskovou konferenci tak dorazila v šatech za devětatřicet korun, které objevila v Humpolci při návštěvě babičky. Na zájezdech s divadlem často obchází místní obchody s obnošeným oblečením a označuje se za secondhandového turistu.

Jasno má také v tom, co by na sebe nikdy nevzala. Drahé značkové kabelky odmítá s tím, že se jí nelíbí jejich estetika ani myšlenka, že by módou měla něco dokazovat. Mnohem větší hodnotu pro ni mají osobní věci. Nejčastěji nosí šperky od jedné konkrétní tvůrkyně, nesundává snubní prsten a ke třicátinám dostala náhrdelník s otisky prstů svých rodičů, u kterého podle svých slov brečela jako malá. Když zrovna nepracuje, ráda zajde s přáteli na pivo nebo si večer pustí seriál The Sopranos.