Dolph Lundgren oslavil 69 let, lékaři mu přitom dávali dva roky života. Zvažoval asistovanou smrt, zachránily ho děti

Dolph Lundgren v úterý oslavil devětašedesáté narozeniny a nedávno vydal i novou vzpomínkovou knihu. Z akčního hrdiny z osmdesátých a devadesátých let je dnes sice vrásčitý muž, pořád se ale drží ve výborné formě. V knize popisuje, jak se deset let léčil se špatně diagnostikovanou rakovinou a v nejhorší chvíli uvažoval o asistované smrti v zahraničí. Z nejhoršího ho nakonec dostaly vlastní děti a změna onkologa.

První nádor na ledvině Lundgrenovi odstranili v roce 2015. Následovaly pravidelné půlroční kontroly a pět let se zdálo, že je všechno v naprostém pořádku. V roce 2020 se ale potíže vrátily v mnohem větší síle a při další operaci musel na sál, kde mu vyřízli šest nových ložisek. Krátce nato vyšetření ukázala další nádor v játrech, který vyrostl do velikosti malého citronu.

Následná léčba mu přinesla těžké vedlejší účinky. Výrazně zhubl, nemohl pořádně jíst kvůli problémům se žaludkem a měl pocit, že ho personál nemocnice už dávno odepsal. Od doktorů si nakonec vyslechl krutou zprávu, že mu zbývají zhruba dva roky života. V čerstvých pamětech nazvaných Fights Worth Fighting: Finding Strength in Struggle, které vyšly letos na podzim, otevřeně přiznává, jak moc tehdy padl na dno. Začal dokonce zjišťovat možnosti legální asistované smrti v zámoří. „Byl jsem v depresi a téměř jsem ztratil veškerou naději,“ napsal ve své knize.

Podle toho, co řekl webu TMZ, ho k pokračování v léčbě přemluvily děti. Zároveň dodal, že úvahy o asistované smrti nikdy nebyly víc než slova, protože včas potkal lékařku, která přišla na to, že má úplně jinou rakovinu, než se myslelo.

Byla to onkoložka Alexandra Drakaki z losangeleské nemocnice UCLA Health, která mu po sérii testů oznámila nečekanou věc. Původní diagnóza byla celou dobu špatná. Buňky, které předchozí oddělení považovalo za rakovinu ledvin, vykazovaly mutaci typickou pro rakovinu plic. Prášky, které polykal předchozí dva roky, proto vůbec nezabíraly.

Nová cílená léčba zafungovala téměř okamžitě a nádory se začaly zmenšovat. Během roku 2022 jejich objem klesl zhruba o devadesát procent a před dvěma lety mohl rodině definitivně oznámit, že je vyléčený. Dodnes nemá žádné známky onemocnění a vrátil se na svou původní váhu.

O svém temném období podrobně promluvil v kanadském rozhlasovém pořadu Q with Tom Power, kam začátkem listopadu přišel představit nový dokumentární snímek Dolph: Unbreakable. Zmínil v něm, že rakovina ho donutila přehodnotit vztah k sobě samému. Uvědomil si, že své tělo trestal už od mládí. Jako kluk čelil ve Švédsku domácímu násilí, když otec, povoláním důstojník, bil matku i jeho samotného. „Nebyl násilný pořád, jen jednou za čas,“ řekl Lundgren. Své staré rány později maskoval extrémním fyzickým drilem, bojovým uměním a neustálou prací.

V rozhovoru vysvětlil, že si kvůli bití doma vybudoval obrovskou odolnost a naučil se snášet tvrdé rány, aby vůbec přežil. Právě z toho pak čerpal na turnajích v karate i před kamerou. Kvůli touze zavděčit se otci se dokonce dostal na prestižní techniku MIT do amerického Bostonu. Když se tam ale na začátku osmdesátých let ukázal na motorce s tehdejší přítelkyní, extravagantní zpěvačkou Grace Jones, rychle zjistil, že akademický svět plný chemických rovnic pro něj není, a školu opustil.

Když pak v roce 1985 dostal roli Ivana Draga ve čtvrtém Rockym, byl zvyklý přijímat nepohodlí bez stížností. Při závěrečném zápase několik jeho ran do těla proklouzlo Stallonovi přes kryt. Podle toho, co Lundgren později slyšel, měl Stallone otok u srdce a nějakou dobu na tom byl špatně. Sám si přitom při zvedání těžkých činek poranil záda a bolí ho dodnes.

I dlouho po padesátce staré šrámy na duši přebíjel užíváním růstových hormonů a další zbytečnou dřinou. Až setkání s vlastní smrtelností ho definitivně zastavilo. „Skončil jsem s těmi bláznivými věcmi a začal jsem k sobě být mnohem laskavější,“ řekl v kanadském rádiu.

Místo utíkání před minulostí dnes chodí na terapie, medituje a naučil se používat pozitivní afirmace, aby zklidnil neustálou sebekritiku. „Každý den jsem vděčný za všechno, co mám,“ dodal k současnému životu. Mnohem víc času teď tráví s nejbližšími a vybírá si jen práci, která ho opravdu zajímá. Na příští rok už má naplánovanou účast ve sci-fi Mutant Year Zero a novém snímku Holiguards. Diváci si jej mohou připomenout ve filmu Univerzální voják, který v listopadu několikrát uvede stanice AMC.