Pro pravidelné probouzení se během noci může existovat celá řada důvodů. Kromě dlouhodobého stresu vám takový stav přivodí některé návyky nebo součásti jídelníčku. Opuštění stávajících zvyků (které se stávají zlozvyky) a adaptace jiných bývá fungující řešení. Vše se však v první řadě odvíjí od správného určení příčiny. Co dělat, když se v noci často budíte?
Nejde o raritu
Ačkoli si možná myslíte, že to z vás dělá nějaký zvláštní případ, tento fenomén není nijak neobvyklý. Probudit se během noci je normální, většinu lidí to potká dokonce několikrát. Jen si to ráno nepamatují, protože zase rychle usnou. Některá taková probuzení trvají třeba několik sekund. Pak jsou tu delší probuzení, která už mohou být stresující, zvláště při opakování.
Ve tři ráno
Třetí nebo čtvrtá hodina ranní je čas, kdy k takové události většinou dochází. Klíčové však je, že se vám nedaří ihned zase usnout a událost si tím pádem pamatujete. To se může dít hned z několika důvodů – v pozadí je zdravotní problém, trpíte stresem, případně máte obecně velmi lehký spánek. Nebo je na vině vaše prostředí, například nastavení ložnice.
Další na řadě jsou pravidelné vnější vlivy, třeba popeláři, který nad ránem vyváží kontejnery. A jestli máte doma kočku či kočky, určitě jste zažili jejich neodbytnost, protože ve čtyři ráno je nenapadne nic lepšího než vám skočit do postele.
Spánkový cyklus a stres
Celý noční spánek se skládá z několika cyklů, během kterých se opakovaně probouzíte. Delší, a tedy zapamatované probouzení se většinou děje kvůli stresu, stejně tak může jít o projev nespavosti. Jestli je pro vás noční probouzení pravidelný, ale přitom nový problém, zrevidujte si nedávné změny ve svém životě.
Jakmile se totiž stresujete, tělo aktivuje sympatický nervový systém, a to vás nárazově probudí. Připojenými projevy bývá vyšší srdeční frekvence a vyšší krevní tlak. Právě tyto projevy často komplikují opětovné usínání. Úroveň stresu vychází z nejistoty, úzkosti či obav. Jestli vás takové stavy pronásledují déle, není od věci terapie či změna životního stylu.
Nespavost
Jde o diagnostikovatelnou poruchu spánku, při které má člověk pravidelně problémy usnout po náhlém delším probuzení. Tímto neduhem trpí značná část populace. Potíže s usínáním během tří a více nocí v týdnu po dobu tří a více měsíců s denními následky (únava, poruchy soustředění) jsou obecně považovány za chronickou nespavost.
Mezinárodní den dětí je tu už 100 let: Odkud svátek pochází a proč padl právě na 1. červen
Podle jednoho výzkumu trpí nespavostí 10–20 % populace, přičemž u dospělých to narůstá až na 40 %.
Stárnutí
Prosté stárnutí se na spánkových cyklech výrazně projevuje. S přibývajícím věkem se cykly mění, nemluvě o vlivu medikace na celý vzorec. Obecně klesá celková kvalita spánku, protože tělo tráví mnohem méně času v opravdu hlubokých, relaxačních fázích.
Léky
Poměrně hodně léků může mít vliv právě na kvalitu a průběh spánků. Jde hlavně o antidepresiva, betablokátory, antihistaminika nebo volně prodejné léky na nachlazení. Rozebíráte-li spánkové problémy s lékařem, rozhodně uveďte veškeré léky, či i jen potravinové doplňky, které užíváte.
Pozor také na léky na spaní. Většinou nepůjde o tu zázračnou pilulku, která všechno spraví. Jakýkoli chemický přídavek do vašeho organismu by měl přijít jen opravdu odůvodněně.
Kvalitní spánek
Určete si pevnou hodinu uléhání, stejně tak vstávejte. Dbejte na opravdové zatemnění, abyste nepoznali rozdíl mezi dnem a nocí. Jestli se vám nedaří usnout, nekoukejte do monitoru nebo telefonu. Ideální je unavit se čtením. Vyhněte se večerní kávě nebo alkoholu a jestli kouříte, zvažte utnutí.
Nový hit v péči o pleť po čtyřicítce: Vrstvení pleťových sér dobývá české koupelny
Zdroje: IFLScience, PMC, Healthline
