Václav Klaus oslavil letos v červnu pětaosmdesáté narozeniny. Důchodový věk pro něj ale neznamená konec pracovního nasazení a odpočinek na zahradě. Bývalý prezident stále každé ráno míří do své kanceláře a věnuje se veřejným aktivitám. Svůj přístup ke stáří i státní podpoře má navíc velmi striktně nastavený a nebojí se ho nahlas připomínat.
Každodenní rituály místo zahradničení
Ranní vstávání a cesta do práce patří u Klause k neměnným denním rituálům. Klasické seniorské aktivity ho podle jeho vlastních slov vůbec nelákají. „Každý den chodím ráno do práce, nedovedu si představit, co bych jinak dělal. Práce na zahrádce není to, co umím a co by mne mohlo naplňovat,“ popsal svůj režim v rozhovoru pro portál České důchody.
Fyzická kondice se s přibývajícím věkem mění, on sám to ale bere s pragmatickým nadhledem. Zhoršená schopnost chůze mu paradoxně pomáhá v soustředění na intelektuální činnost. Nyní se mu prý o to snadněji sedí u psaní textů nebo při přípravě na přednášky. Starobní penzi od státu pravidelně dostává a nevidí důvod k jejímu odmítnutí. Konkrétní částku zasílanou na bankovní účet si ovšem nechal pro sebe.
Ostrá kritika statistik chudoby
Spoléhání na státní pokladnu Klaus dlouhodobě odmítá a lidé by se měli o svůj život po skončení kariéry postarat převážně sami. Stát podle něj nemá fungovat jako pojišťovna, ale spíše jako pomocník v těch nejhorších situacích.
Finanční nezávislost jednotlivce prosazoval už během svého působení na Pražském hradě. Kvůli tomuto přesvědčení v roce 2011 odmítl podepsat tehdejší zákon o změně výpočtu penzí. Větší solidaritu s lidmi s nižšími příjmy tehdy přirovnal k situaci, kdy by občan platící vysoké daně požadoval od státu lepší policejní ochranu.
„Stáří není neočekávatelná pojistná událost. Každý člověk s ním musí po celý svůj předcházející život počítat a na tuto fázi svého života se připravit. Jde primárně o soukromou věc každého jednotlivce,” vzkazuje Klaus lidem na svém webu.
Současné zprávy statistického úřadu o milionu obyvatel žijících pod hranicí chudoby rovnou zpochybnil a označil je za nesmyslné. Taková čísla pramení podle něj pouze ze špatné definice samotné chudoby. Problémy s penězi vnímá jako přirozenou konstantu lidského chování od nepaměti. Ostře proto zkritizoval i akademiky, kteří podobné analýzy zpracovávají.
Kolik berou bývalí státníci
Klausův příjem ve stáří netvoří pouze běžný důchod. Na konci roku 2003 schválili zákonodárci pro prezidenty po skončení mandátu speciální finanční pravidla. Od té doby dostává každý exprezident padesát tisíc korun měsíčně pro vlastní potřebu. Dalších padesát tisíc korun navíc slouží na provoz soukromé kanceláře a plat asistenta. K tomu má zajištěný služební vůz s osobním řidičem.
Stejná pravidla platí také pro jednaosmdesátiletého Miloše Zemana. Ten během svého úřadování dostával plat 341 tisíc korun a k němu bral penzi 23 tisíc korun. Po přičtení všech náhrad a příspěvků si tak přišel zhruba na 660 tisíc korun měsíčně.
Současný prezident Petr Pavel dostává základní plat přesahující 383 tisíc korun. První český prezident Václav Havel odcházel z funkce za zcela jiných podmínek. K platu 164 tisíc korun dostával penzi 22 tisíc korun a při odchodu obdržel jednorázové odstupné ve výši 837 tisíc korun. Doživotní rentu zavedli poslanci až několik měsíců po konci jeho mandátu.
