České kriminální seriály zažívají divácky úspěšné období a na obrazovky se koncem srpna vrátil i jeden z prostředí policejních potápěčů. Druhá řada minisérie Pod hladinou přinesla nové případy i výrazné herecké posily v čele s Ivanou Chýlkovou. Zkušená herečka tentokrát oblékla policejní uniformu a v roli sarkastické vyšetřovatelky nekompromisně čeří vody převážně mužského kolektivu.
Nové případy a zkouška týmové soudržnosti
Pokračování seriálu z prostředí slapské přehrady a Štěchovic dál kombinuje záchranné akce s osobními dramaty. Nové epizody detailně prozkoumávají rodinné vztahy a celkovou důvěru uvnitř vyšetřovacího týmu.
Diváci se potkávají se známými tvářemi, na základnu se vrací Václav Vydra jako velitel Ota Vopěnka nebo Šárka Krausová v roli René Krejčí. Ta se společně s kolegou v podání Filipa Tomsy stará o malého synovce Pavlíka, jehož matka bojuje se závislostí. Velmi složité období prožívá postava Marka Adamczyka, který řeší komplikovaný vztah s bývalou manželkou a dcerou.
Zaběhnuté pořádky poříčního oddělení ovšem narušují dva nováčci. Tým rozšiřuje praporčík Martin Tolar, kterého hraje Marek Němec. Skvělý profesionál a vášnivý freediver působí jako samotář s pohnutou minulostí a jeho počáteční nedůvěra k lidem vyvolává mezi kolegy značné napětí.
Ženskou energii přináší na stanici komisařka Marie Zimová, jíž policisté přezdívají Zimnice. Chýlková postavě vtiskla ráznost a specifický analytický přístup, díky kterému si dokáže v ryze mužském prostředí velmi rychle zjednat respekt.
Pátá epizoda a pátrání po teenagerech
Aktuální pátá epizoda s názvem Grázl slibuje velmi vypjatou záchrannou akci. Policie vyhlašuje pátrání po dvou nezletilých teenagerech, ke kterým se podle informací přidal chlapec Franta z dětského domova. Hledaná dívka se brzy objeví a označí Frantu za hlavního strůjce loupeže. Praporčík Tolar ovšem její verzi příběhu nevěří.
Potápěči i celý policejní tým musí jednat pod obrovským tlakem, protože pohřešovaný chlapec trpí cukrovkou a nemá u sebe životně důležitý inzulin. Pátou epizodu Grázl uvede Prima 23. září ve 20:15, reprízu nabídne o den později v 10:20.
Rozhovor s komisařkou v podání Ivany Chýlkové
Ivano, vy máte na kontě celou řadu silných a výrazných rolí, čím vás zaujala nabídka vstoupit právě do tohoto zavedeného seriálu?
Po dlouhé době jsem dostala nabídku, která má začátek a konec. Nejedná se o nekonečný seriál, takže si člověk o postavě může udělat nějakou konkrétní představu. Nemůže se stát, že by se v průběhu seriálu, třeba ze záporné postavy, najednou stala postava kladná atd.
Vaše postava Marie Zimové si do ryze mužského kolektivu přináší ráznost, sarkasmus a přezdívku „Zimnice“. Jak se vám hraje postava, která se nebojí špinit si ruce s drsnými chlapy na základně?
Situace a dialogy jsou napsané, takže člověk sám za sebe neriskuje a reálně není vystavovaný žádnému nebezpečí, že by nevěděl, co a jak dopadne. Takže hraji podle not, které tato partitura nabízí.
Kde berete inspiraci pro specifický sarkasmus a nadhled, který vkládáte do svých hereckých rolí?
Je mi přirozené, že komunikaci s lidmi v reálném životě mám ráda jiskřivou, zábavnou, ne pouze informativní. Tak asi když v dialogu zacítím možnost zábavného zpestření, tak podvědomě ji tam nějakým způsobem dodám.
Máte při natáčení prostor pro vlastní improvizaci, nebo se striktně držíte toho, co je předepsané ve scénáři?
Držím se toho, co je ve scénáři. Zrovna kriminálka je žánr, který člověku šance na improvizaci neposkytuje. Zejména moje postava analyzuje jednotlivé případy, které vyšetřujeme… což je spousta jmen, odborných termínů a komplikovaných okolností. Člověk je rád, že se sám neztratí v množství informací a textu.
Jak vnímáte vývoj českých kriminálních seriálů v posledních letech, v čem vidíte největší posun?
Popravdě je moc nesleduji. Až na Metodu Markovič Hojer… to bylo fascinující, strhující a jedinečné.
Stane se vám někdy, že si drsnou energii své postavy nechtěně „odnesete“ po natáčení domů?
To opravdu ne. Můj přístup k hraní je hra. Půjčuji si různé postavy, charaktery, kostýmy, situace, ve kterých bych se nikdy neocitla atd… hraju si. Jsem neustále jednou nohou v dětství.
Jak snášíte fyzicky náročné scény, které k vodním žánrům patří?
Má postava je víceméně kancelářská myš. V terénu jsem minimálně, a to ještě spíš jako pozorovatel. Dvakrát jsem tam běžela a byla jsem opravdu překvapená, že nohy nesou daleko větší zátěž od té doby, co jsem poletovala na sídlišti ve Frýdku-Místku, a že nekmitají tak rychle, jak jsem si pamatovala a jak bych chtěla.
Jak byste popsala svůj vlastní přístup k autoritám, máte to v životě podobně nekompromisní jako vaše hrdinka.
Když je autorita přirozená, má můj obdiv, tak se automaticky stávám submisivní. V opačném případě to nefunguje.
Jak podle vás osvěžil příchod Marie Zimové celkovou dynamiku a atmosféru celého seriálu?
To teprve uvidíme.
