Co bylo dřív – Slepice, nebo vejce? Odpověď na dávnou hádanku aneb Evoluce ukazuje, že první bylo vejce

Slepice, nebo vejce? Je to dlouhá léta spor panující na více úrovních. Tím pádem může odpověď dost záležet na tom, koho se zrovna zeptáte. Stejně tak je otázkou, o jakém vejci to vlastně mluvíme. Samotná vejce totiž nejsou zdaleka spojena jen se slepicemi. Ale klid, letitá hádanka má svá logická řešení.

Vejce je kladeno slepicí a slepice pochází z vejce. Co bylo dřív? Takový je základ starověké hádanky, určitě nikoli jediné tohoto typu. Je to tedy zdánlivě začarovaný kruh, protože se zdá nemožné oddělit jedno od druhého a najít skutečný počátek. Někde ale existovat musí, ne?

Vejce jsou mnohem starší než kuřata nebo slepice. Kladli je dinosauři, kladly je první ryby, které vylezly z vody. I ta prastará stvoření v teplých žlutých vodách pravěku před 500 miliony let kladla vejce. Jejich výsledkem nebyla kuřata, ale stále šlo o vejce. V tomto ohledu je tedy věc jasná.

Teď otázku přeformulujeme: Byla dřív slepice, nebo slepičí vejce? Situace opět závisí na tom, jak definujeme slepičí vejce. Je to vejce, které slepice snáší, nebo to, z kterého se vylíhne? Určitě by se dalo najít ještě více variant, ale držme se vývoje kuřete.

Všichni dnešní ptáci jsou potomci dinosaurů a kuřata nejsou výjimkou. Postupně tedy docházelo ke změnám z obrovských okřídlených ještěrů až po to, co dnes najdete na dvorcích statků a v chladicím boxu supermarketů.

Pravý pták v podobě, v jaké ho dnes známe, se objevil až někdy před 165 – 160 miliony let, což potvrzuje výzkum časopisu Current Biology. Od té doby můžeme postupně mluvit o ptačím vejci, ale ještě ne přímo o kuřecím.

Následoval ovšem stejný řetěz postupných změn, jaký vedl k tomu prvnímu ptákovi. A v některém momentu tohoto řetězu došlo k situaci, kdy si dali pořádné rande dva ptáci, kteří byli tzv. skorokuřata. Nešlo ještě o kuřata, ale chyběla už poslední drobná změna.

Právě z jejich spojení vzešlo vejce, ze kterého se vylíhlo kuře tak, jako ho dnes známe. Jde o domestikovaná zvířata, lidé tedy v minulosti odchytili to nejméně agresivní a nechali ho množit na dvorku. To se nevyhnutelně dělo na mnoha místech najednou, zcela nezávisle na sobě a v době asi před 10 000 lety.

Cílem evoluce je dosadit do každého prostředí živočichy, kteří v něm budou prosperovat a množit se. Není tím myšleno, že má evoluce nějaké vědomí a jde o plán. Je to stejné, jako když si vody vždy hledá nejnižší bod v prostoru.

Genetický rozbor by nám jistě řekl, jak moc se ta první kuřata lišila od těch dnešních. I v takovém případě by ale opět bylo první vejce jako zárodek nového „modelu“ kuřete.

Zdroje: LiveScience, CurrentBiology, ScienceFocus