V noci ze soboty 25. na neděli 26. října 2025 se vracíme ke středoevropskému času. Ve 3:00 posuneme hodiny zpět na 2:00 a jak říkali naši rodiče, budeme spát o hodinu déle. Proč Evropa střídání času pořád neodpískala a jak se s posunem poprat lépe než minulý rok?
Kdy přesně měníme čas a jak rychle potemní večery
Letos přecházíme na zimní čas v noci z 25. na 26. října. Ve 3:00 se hodiny vrátí na 2:00. To znamená noc o hodinu delší a nedělní ráno o chlup příjemnější. Zní to hezky, ale večery potemní o poznání dřív. Slunce po změně zapadá už před pátou odpoledne a úplná tma přichází kolem půl sedmé.
Technika většinou posun času zvládne za nás. Telefony a počítače se přenastaví automaticky. Pozor ale na kuchyňské spotřebiče, staré budíky a palubky v autech. Tam je potřeba jít na to hezky po staru a ráno si čas přenastavit. Nejednoho z nás tak čeká ranní zmatení při pohledu na hodiny na mikrovlnce.
Je dobré si taky pohlídat cestování. V noci, kdy se mění čas, totiž některé spoje vyjíždějí podle „starého“ i „nového“ času. Pokud jedete vlakem nebo autobusem mezi druhou a třetí hodinou, raději si ověřte jízdní řád, právě tam nejčastěji vzniká zmatek.
A co práce v noci, když se posouvá čas? Pokud někdo slouží noční směnu právě ze soboty na neděli, kdy se hodiny vracejí o hodinu zpět, má směnu o hodinu delší a ta se samozřejmě musí zaplatit. Zaměstnanec má podle zákoníku práce nárok na mzdu i za tuto „přidanou“ hodinu. Naopak při jarním posunu, kdy hodina „zmizí“, se pracovní doba zkracuje, ale plat se nekrátí. V praxi to většina firem řeší automaticky přes docházkový systém, ale není na škodu si to u personalisty ověřit.
Proč se střídání času pořád nezrušilo
Evropský parlament v březnu 2019 odhlasoval, aby se sezónní změna času definitivně ukončila. Finální tečku však musí dát členské státy společně s Radou EU. A právě tam se zatím nenašla shoda. Jinými slovy. Parlament souhlasil, ale bez dohody států a Rady se pravidla nemění.
A proč je na první pohled jednoduchá dohoda tak tvrdý oříšek? Část zemí chce trvalý letní čas, jiná část trvalý zimní čas. Rozdílné preference by vytvořily časové švy napříč regionem a zamotaly dopravu i obchod. Dokud se neřekne společné ano jedné variantě, střídání zůstává. To je bohužel realita dneška.
Historicky jsme čas začali střídat kvůli energiím a lepšímu využití světla. V českých zemích trvale od roku 1979, sjednocení s EU platí od roku 1996. Začínáme poslední březnovou neděli, vracíme se poslední říjnovou.
Jak se s posunem srovnat a kdy to tělu docvakne
Podzimní změna je mírnější než ta jarní, přesto umí vychýlit biorytmus. Pomáhá jednoduchá taktika. Týden před změnou si posuňte usínání o 10 až 15 minut dříve. Ráno po probuzení jděte hned ke světlu. Otevřené okno a krátká procházka udělají víc práce než dvojité espresso. K tomu pravidelný režim jídla a večer spíš kniha než modré světlo telefonu.
Zdravotní stránku debaty podtrhuje i výrok lékaře, který zazněl ve veřejném prostoru opakovaně. „Studie spojují nedostatek spánku při přechodu na letní čas s dopravními nehodami, úrazy na pracovišti a potraty při umělém oplodnění. Zvyšuje se také riziko srdečního infarktu,“ vysvětlil v rozhovoru pro iDNES.cz MUDr. Peter Šóš.
První dny po změně si plánujte méně agresivní budík i program. Krátké denní světlo svádí k zimní medvědí lenosti. Nepodlehněte. Tři svižné procházky do týdne a tělo si rychle zvykne.
