Přízemní domek na Vysočině pořídila Vanda Hybnerová před lety s tehdejším manželem Sašou Rašilovem jako víkendovou chalupu pro dcery. Postupně kolem něj vyrostlo hospodářství s pastvinami, stodolou a koňmi, o které herečka pečuje už více než dvacet let. Na traktor si šetřila šest let a loni do stáda přivedla staršího koně plemene fjord.
Traktor místo kabelky z Pařížské a sázení stromů
Usedlost obklopují louky, ohrady a staré stromy. Součástí areálu je dům se stodolou a pastvinami, kde se volně pasou koně. Za čtvrtstoletí se z původně rekreačního objektu stalo plnohodnotné hospodářství, které vyžaduje neustálou údržbu. „Kdyby se o něj jenom třeba na půl roku člověk přestal starat, tak by to tu všechno jako zpustlo,“ řekla letos v květnu v podcastu S Lukášem Pod Markýzou.
Na pozemcích vybudovala většinu věcí vlastníma rukama a se vztahem k místu počítá i do budoucna. „Říkám si, ne, ne, ne, já tady chci umřít. To jsem tady vybudovala. Tady každej kámen tadyhle, všechny stromy jsem tady sázela za těch 25 let,“ říká Hybnerová. Letos na jaře na dvorku zrovna dokončovala novou cihlovou dlažbu, plánovala natřít kurník a dostavět novou chatku pro účastníky desetidenních workshopů, které na statku pořádá pro skupiny nejvýše deseti lidí.
Dříve musela rozlehlé pozemky sekat křovinořezem, a proto se rozhodla pro pořízení těžké techniky. „Kdyby mi někdo před 20 lety řekl, že tady takhle budeme sedět a já se tady budu dívat na traktor, na kterej jsem si šetřila šest let, protože předtím jsme to tady sekali křovináčem a tak, že budu někdy dělat takovýhle blbosti, jako že si paní šetří na traktor místo toho, aby objela jako svět nebo si koupila kabelku v Pařížský, jako tak to by mě nenapadlo,“ popsala s humorem.
Pád při vymetání pavouků a přemnožené nosnice
Každodenní dřina na statku slouží zároveň jako měřítko fyzické kondice. Hnůj vyváží v kolečku po poměrně prudkém prkně na valník, kterému postupně zvedá bočnice. Letos v květnu si ale všimla, že si do kolečka podvědomě nakládá méně než dříve, aby nahoru vyjela na jeden zátah.
Práce kolem hospodářství jí přinesla v minulosti i vážný úraz, když na ranči vymetala pavouky, zřítila se z výšky po zádech a skončila na operaci. Přestože má od té doby sešroubovanou nohu, hned druhý den po zákroku jela v šest hodin ráno na natáčení.
Všechna zvířata na Vysočinu postupně přibývala kvůli starší dceři Josefíně, která se zamilovala do koní a chtěla jezdit závodně. Rodina tehdy přivezla první kobyly, pár ovcí a slepice. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka v minulosti popsala, že začínali se třemi ovečkami a jedním beranem, a protože rodí dvakrát ročně, během dvou let měla čtyřicet pět ovcí.
V současnosti chová mladší koně v různých fázích výcviku. Po operaci nohy už ale při vyjížďkách nevyhledává adrenalin a potřebuje mít jistotu, že v pořádku dojede domů a bude moci odjet do divadla. Loni si proto pořídila staršího koně plemene fjord jménem Dantes. „To je nejdůstojnější kůň, kterej má přesně tu velikost, že na něj úplně bez problémů vylezu ze země,“ tvrdí herečka.
Vedle koní jí po dvoře běhají slepice, ze kterých se neustále líhnou nová kuřata. Letos v červnu natočila ze sklepa video, ve kterém si postěžovala, že nosnice snesou denně celé plato vajec a v úmorném horku je musí chladit. „Asi pověsím své herectví na hřebík a budu prodávat vejce,“ uvedla s tím, že její maminka vejce vůbec nejí a ona sama sní k snídani jen dvě volská oka, takže jich mají doma přebytek. Pod příspěvkem se tehdy o domácí vajíčka hned přihlásila herečka Kateřina Brožová.
Dojíždění po dálnici a pražské podnájmy
Protože na ranč nejezdí večer zpátky žádné vlaky, sedá po práci v divadle do auta. Ve starších rozhovorech uváděla, že sto dvacet kilometrů dlouhou trasu jezdí několikrát týdně a hodina za volantem pro ni někdy představovala jedinou chvíli za celý den, kdy si mohla sednout. Při odjezdu z venkova do Prahy často posouvá okamžik startu na poslední chvíli.
„Vyčistit si ty nehty, který už si většinou čistím za jízdy v autě, vyklepávám prostě slámu zpod prsenky,“ popsala své přesuny s tím, že na dálnici D1 má pomyslnou hranici na padesátém kilometru. Do té doby v hlavě řeší sbírání vajíček nebo prořezávání stromů a od padesátého kilometru si začíná přeříkávat divadelní texty.
Přestože se narodila v Praze a má vztah k Malé Straně a Starému Městu, vlastní byt v metropoli nedrží a své kořeny vidí na Vysočině. V hlavním městě využívá pouze nájemní byty, které bere pragmaticky podle aktuálních finančních možností, takže když na nájem nemá, byt jednoduše opustí. V létě si pak na ranč vždy sežene záskok ke zvířatům a vyráží na cesty v přestavěné dodávce.
