Jeho výstup i prohlášení znají snad všichni lidi na světě. Přímý přenos mise Apollo 11 se stal nejdelším televizním přenosem s nejvíce sledujícími v historii. Posádka letu na Měsíc tak má i svou plaketu na hollywoodském chodníku slávy. Což je konspirátory vykládáno jako důkaz, že to celé natočil ve studiu Stanley Kubrick. Jak žil a zemřel Neil Armstrong (†82), od jehož narození dnes uplynulo 95 let?
První noha v měsíčním prachu
Hodiny ukazovaly 2:56 UTC neboli koordinovaného světového času. Byl 21. červenec 1969 a povrchu Měsíce se poprvé dotkla lidská noha. Patřila Neilu Armstrongovi, rodáku z malého městečka Wapakoneta ve státě Ohio. Jeho otec Stephen dělal pro vládu audity, malý Neil se tak i s rodinou musel často stěhovat.
Už jeho dětské oči fascinovalo létání. První letadlo spatřil ve dvou letech, když ho vzal otec na letecké závody. Uvnitř takového stroje seděl poprvé o čtyři roky později. Byl to vyhlídkový let ve Fordu Tri-Motor.
Podnikavost, zvědavost, studium
Se zvědavostí se pojila i podnikavost. Nešlo však o nějaké vylomeniny. Už rok po onom vyhlídkovém zážitku si sekáním trávy na místním hřbitově vydělával vlastní dolary. Za pár let se stal poslíčkem donášky pro lokální drogerii. Ve 14 letech pak přišly první letecké modely a o dva roky pilotní licence, takže do kokpitu usedl dřív než za volant.
Jeho píle mu dovolovala výběr univerzity, nabídku dostal i od velmi prestižní MIT. V roce 1947 nastoupil v rámci tzv. Hollowayova plánu amerického námořnictva na Purdue University. Výměnou za náklady měl mezi druhým a třetím ročníkem odsloužit tři roky právě v námořnictvu. Roli hrála také vzdálenost, protože měl místo blíž domovu.
Služba volá
Poklidné studium přerušila služba v korejské válce. Armstrong narukoval do letectva, podnikl celkem 78 bojových vzletů, získal tři medaile. Po aktivní službě se vrátil ke studiu, které zdárně uzavřel v roce 1955. Jeho další život by se dal označit za ukázkový.
Zrodila se NASA
Hned po škole dostal totiž práci v Národním poradním výboru pro letectví, tedy NACA. Z něj se později stal Národní úřad pro letectví a vesmír a ve zkratce se změnilo jen jedno písmeno, čímž vznikla NASA. Jeho choť Janet Shearonová ho z domu v pohoří San Gabriel v Kalifornii mohla sledovat, jak létá s experimentálními letadly na Edwardsově letecké základně.
Ulice přináší změnu. Adrianu Peškovou si zahraje už třetí herečka
Smrt v rodině
Přelomem byl rok 1962, který přinesl problémy. Na nádor v mozku skonala dcera Karen, rodina se musela přesunout do Houstonu a Armstrong si jako terapii vybral práci, do které se naplno ponořil. Janet to hodně bolelo, protože se jí manžel hodně vzdálil. Práce ho pohltila a on se izoloval od citových věcí.
Cesta k Apollu a Měsíci
Po náročném období přišel pracovní zvrat v podobě vstupu Armstronga do astronautského programu NASA. Vrcholem programu bylo Apollo 11 a jeho cesta a Michalem Collinsem a Edwinem „Buzzem“ Aldrinem. „Myslím, že se chystáme na Měsíc, protože je v povaze lidské bytosti čelit výzvám,“ komentoval tehdy přípravy.
Jednou z památek na tuto cestu je plaketa (nikoliv hvězda) na chodníku slávy Hollywoodu za přínos televizi. Přímý přenos trval dle Military 31 hodin, a sledovalo ho 650 milionů lidí. Při tehdejší populaci 3,6 miliardy šlo o 18 % celého světa.
Cesta poslední
Armstrong NASA opustil v roce 1971 a osm let přednášel leteckým mechanikům, později fungoval jako konzultant. Zemřel v roce 2012 po operaci srdce ve věku 82 let. Krátce poté vydala rodina prohlášení. Uzavírala ho slova: „Až příště půjdete za jasné noci ven a uvidíte Měsíc, jak se na vás usmívá, vzpomeňte si na Neila Armstronga a mrkněte na něj.“
Kdyby se něco podobného odehrálo dnes, vysílalo by se to živě na TikToku, YouTube i v reelsech na Instagramu. A možná by celý svět zahltila armáda konspirátorů, kteří by krok Armstronga v měsíčním prachu označili za deepfake. I proto letos NASA a americká muzea připomínají jeho odkaz interaktivními projekty. Lidé si tak mohou misi Apollo 11 prožít znovu – téměř minutu po minutě.
Z pohádkové princezny a dětské herečky lékařkou: Kateřina Rusinová dnes pomáhá pacientům v nejtěžších chvílích života
Zdroje: SeznamZpravy, Reflex, CeskaTelevize, Military
