30. května se v kinech objeví film „Amerikánka“ od Viktora Tauše. V září loňského roku byl na pražské scéně Jatka 78 představen celovečerní „živý trailer“ s názvem „Snowflakes“, který sloužil jako úvod k filmu. Tento „živý trailer“ přinesl divákům skutečné příběhy dětí z dětských domovů, které zároveň ztvárňují hlavní role ve filmu. Nyní se film „Amerikánka“ představuje prostřednictvím klasického filmového teaseru.
Příběh tohoto filmu je vyprávěn prostřednictvím netradičního jazyka, který vytváří atmosféru surrealistického gejzíru plného barev, života a snů. Ačkoliv se ve filmu nenachází žádná realistická scéna, diváci jsou neustále ponořeni do intenzivního pocitu reality. Vše v tomto díle je zdánlivě neskutečné, avšak zároveň je vše, co se odehrává na plátně, naprosto skutečné.
Příběh, postavy, jizvy – všechno v „Amerikánce“ je autentické. Děti, které zde představují opuštěné postavy, jsou samy z větší části pocházející z dětských domovů, což propojuje jejich vlastní osudy s příběhy postav v nesmírně hluboký způsob. Každý prvek filmu zanechává dojem syrové reality, přestože veškerá vizuální podoba je podřízena netradičnímu a uměleckému přístupu režiséra. „Amerikánka“ slibuje jedinečný pohled na svět prostřednictvím surrealistického objektivu, který není možné přehlédnout.
Amerikánka je zároveň dívka, kterou Tauš potkal v 90. letech, kdy sám žil na ulici jako bezdomovec: „Byli jsme součástí první generace obětí svobody. Lidé bez domova, to byly tenkrát především tisícovky dětí, které vyrůstaly samy, bez rodičů, v socialistických dětských domovech.“
Tauš dále uvedl: „Příběhu Amerikánky se učím porozumět už 25 let. Samozřejmě s přestávkami na kafe a cigarety. Jen pro ilustraci, mám 18 zcela odlišných verzí scénáře psaných s ještě větším počtem autorů. Jedna z těch verzí dokonce vyhrála cenu Krzystofa Kieslowského – doposud jedinou, která byla udělena českým autorům, ale já ji vyhodil. Ne tu cenu, ale scénář, protože se mi nedařilo a nedařilo a nedařilo a nedařilo najít klíč, jak chci tenhle příběh vyprávět.” Až doteď.
Tři herečky – Klára Kitto, Julie Šoucová a Pavla Beretová – představují ve filmu postavu Amerikánky. V době natáčení bylo Kláře 9 let, Julii 17 let a Pavle 38 let. Pro Kláru a Julii to byla poprvé, kdy stanuly před filmovou kamerou.
„Bylo to super, ale zároveň to bylo něco, co jsem neznala. Nejradši bych si to chtěla celé prožít znovu, všechny ty děti jsou teď moje druhá rodina,“ prozradila Klára Kitto.
„Amerikánka mě ovlivnila v mnoha směrech. Ty děti z děcáků jsou pro mě velkou inspirací, obdivuju je. Přiznám se, že jsem před natáčením na ně měla ten klasický stereotypní názor, ale teď je prostě miluju. Naučilo mě to neodsuzovat lidi na první pohled, protože nikdy nevíte, co všechno mají za sebou,“ dodala Julie Šoucová.
„Pro mne to bylo tři a půl roku společného života. Divokého, bláznivého, objevného, někdy strašně těžkého a nekonečně krásného. Nikdy nepřestanu být vděčná, že jsem tuhle cestu mohla jít. Byla plná zázraků̊,“ svěřila se se svými pocity na konci natáčení herečka Pavla Beretová.
Zdroje: Bioscop, CSFD
