Celé generace diváků si ji pamatují jako mimozemskou dívku s magickými schopnostmi z populárního seriálu Spadla z oblakov. Zuzana Pravňanská právě oslavila osmapadesáté narozeniny a její skutečný osud měl k televizní pohádce velmi daleko. Rychlý nástup slávy vystřídalo domácí násilí, ztráta dětí a závislost na alkoholu. Dnes nachází klid u naprosto obyčejné práce a svůj život by už neměnila.
Útěk z televizního nebe
Třináctidílný příběh o dívce z planety Gurun přikoval na konci 70. let k obrazovkám snad každé dítě. Zuzana Pravňanská v něm chodila po vodě, uměla překonávat gravitaci a prožívala napínavá dobrodružství. Na mimořádnou popularitu nebyla tehdejší školačka vůbec připravená a pozornost okolí ji začala brzy velmi tížit. Vzepřela se otci, začala školu sabotovat a nedokončila obchodní učiliště ani strojírenskou průmyslovku. Zájem režisérů s nastupující pubertou postupně opadl a předpokládaná herecká kariéra se rozplynula do ztracena.
Rodinný život tehdy sotva plnoleté dívky připomínal spíše zlý sen. Velmi brzy se vdala a během pouhých čtyř let přivedla na svět dcery Zuzanu, Klaudii a nejmladšího syna Štefana. Devítičlenná domácnost se tísnila ve čtyřpokojovém bytě s manželovými rodiči a jeho bratrem. Mladá matka prala denně devadesát plen a čelila fyzickému násilí ze strany svého partnera. Po dalším surovém útoku utekla šest neděl po porodu z nemocnice na revers a domů se už nikdy nevrátila.
Obě dcery nakonec skončily v dětském domově a osamělá matka se synem spadla na úplné dno. Těžkou životní situaci začala řešit alkoholem a vystřídala řadu špatně placených brigád. Zkoušela práci v bistru nebo na patologii a přežívala po levných ubytovnách. Pomocnou ruku jí tehdy podal o dvacet let starší partner Arpád. „Hojdal ma na kolenách a vravel, že si na mňa počká,“ zavzpomínala Pravňanská v rozhovoru pro Bratislavské noviny na muže, který ji dokázal vytáhnout z nejhorší závislosti.
Za volantem noční tramvaje
Společné soužití trvalo jedenáct let a ukončila ho partnerova nečekaná smrt. Pravňanská následně přišla o střechu nad hlavou, byt zdědila mužova rodina a ona se ocitla na ulici. Znovu sáhla po lahvi alkoholu a musela složitě hledat sílu k dalšímu restartu. Nakonec se dokázala postavit na vlastní nohy a splnila si dávný dětský sen. Udělala si řidičský průkaz a nastoupila do dopravního podniku jako řidička bratislavské tramvaje.
Jízdy městem si po dlouhé době opravdu užívala a těšila se z kontaktu s lidmi. Práce si ovšem vybírala daň v podobě velké fyzické únavy a značného psychického tlaku. Budíček o půl druhé ráno a dvanáctihodinové směny se postupně podepsaly na jejím celkovém vyčerpání. Po sedmi letech musela volant tramvaje ze zdravotních důvodů definitivně opustit. Svůj další profesní přesun komentovala s naprostým nadhledem a s úsměvem dodala, že to nakonec zaparkovala v místním řeznictví.
Klidný život za pultem masny
Dnes ji zákazníci potkávají za pultem obchodu s masem přímo ve čtvrti, kde sama kdysi vyrůstala. Mezi nakupujícími občas poznává své bývalé spolužáky ze základní školy a lidé ji na ulici stále poznávají. Neobyčejnou mimozemšťanku už v ní ale vidí málokdo. Dřívější popularita pro ni dávno ztratila význam a o svých traumatických zážitcích dokáže mluvit s naprostým odstupem. Herectví jí nechybí a po návratu před filmové kamery vůbec netouží.
Její současný svět se točí kolem úplně obyčejných věcí a malých radostí. Největší oporu našla u nového partnera a ve volném čase se věnuje svému kocourovi. Bývalá televizní hvězda se raduje z přítomnosti dospělých dětí a tří vnoučat. Po letech plných osobních proher a těžkých zkoušek si konečně vybudovala stabilní zázemí. Dnes o sobě mluví jako o nejšťastnějším člověku pod sluncem a užívá si poklidné dny mimo pozornost veřejnosti.
