Reklama

Jaroslav Soukup slaví 80. narozeniny. Žije s Boženkou z Poldy, další díly Policie Modrava už nenatočí

Edita Folprechtová 4 min čtení
Přidat k preferovaným zdrojům GooglePreferovaný zdroj Google
Smiling woman and older man pose together in an art gallery, arms around each other as framed artwork hangs in the background.
Petra Martincová a Jaroslav Soukup, FOTO: NextFoto.cz

Jaroslav Soukup natočil Discopříběh, Kamaráda do deště, trilogii Byl jednou jeden polda i Policii Modrava. K osmdesátinám ale potvrdil, že za kameru se už nevrátí a další díly šumavské kriminálky nevzniknou. Na place býval podle svých slov diktátor, většinu roku teď ale tráví na Šumavě s manželkou Petrou Martincovou z komedie o majoru Maisnerovi.

Reklama

Konec u filmu bez oslav

Devatenáctého listopadu dovršil Jaroslav Soukup osmdesátku, na večírky si ale nepotrpí. „Žádné oslavy mít nebudu. Ten věk si nepřipouštím a prostě ho ignoruji. Boží dárek, to znamená, abych byl zdravý,“ řekl pro Deník. Tečku udělal i za prací.

„Už je konec. Všichni moji spoluautoři: Jaroslav Vokřál, Eda Pergner, Míra Vaic zemřeli. Prostě tu svoji režisérskou i scenáristickou práci jsem uzavřel. Ne, že bych ještě neměl vitalitu, ale jsem realista. Je mi osmdesát a jak se říká, v nejlepším se má skončit,“ dodal pro CNN Prima NEWS.

Za Policií Modrava se ale ohlíží s dobrým pocitem. Třináct let věnoval čtyřiceti dílům, která Nova letos v létě opakovala už poněkolikáté, a chtěla pokračování. Náměty s Miroslavem Vaicem ale sbíral dvacet let a další už podle něj nejsou. Všechny čtyři řady natočil na Šumavě za 440 dní bez ztrátového dne, i když produkce původně zvažovala Brdy.

Láska z natáčení Poldy

Na chatě s ním žije druhá manželka Petra Martincová. Poznali se v roce 1995 při natáčení komedie Byl jednou jeden polda, kde o dvaadvacet let mladší Martincová hrála policistku Boženku Vinklářovou. Soukupovo první manželství tehdy už nefungovalo, rozvedl se a s Martincovou se vzali.

Dlouhá léta u něj přesto nehrála, ani v prvních řadách Policie Modrava. Pak se ale vrátila ze setkání ročníku DAMU v Poněšicích, kde jí spolužáci vyčítali, že je hloupá, když se před kamerou neobjevuje. Přišla proto za manželem a zeptala se, jestli by v poslední sérii neměl roli. Dějové linky už byly hotové, a tak jí dopsal zdravotní sestřičku v ordinaci.

Diktátor na place

Za kamerou si do práce nenechal mluvit. Záběry si promýšlel dopředu, netočil v ateliéru a obsazení nesvěřil žádné castingové agentuře. „Ptát se herců, jak by to chtěli zahrát? Neexistuje!“ říká rezolutně. Vyžadoval jediné, aby každý uměl text. Zklamal ho v tom jen Vladimír Brabec, který přišel nepřipravený, a tak si Soukup řekl, že ho už víckrát neobsadí.

Do Policie Modrava si vybíral neokoukané tváře z oblastních divadel podle fotek na internetu. Když ale jeden začínající divadelník v Sušici zapomněl text a Soukup na něj ve spěchu zakřičel, dvacetiminutová scéna se protáhla na víc než dvě hodiny. V poslední sérii zas jiný herec přišel s něčím vypitým a o pauzách pil dál. „Nějak jsem z něj tu roli dostal a natočili jsme to, ale už by si u mě nikdy nelízl!“, popsal Soukup.

Zákulisí diváckých hitů

Plzeňský rodák přitom začínal v tamním filmovém klubu Škodovky a zážitky z továrny pak dal do filmu Vítr v kapse (1982), pro který objevil na konzervatoři Sagvana Tofiho. S ním natočil i Kamaráda do deště (1988), kde Tofi nedorazil na noční natáčení na Václavském náměstí, produkce ho hledala po celé Praze a přivezli ho po třech hodinách. „Všechno bylo nachystané, připravené a milej Sagvan nikde,“ vzpomínal Soukup a dodal: „Tenkrát jsem byl na něj strašně naštvanej.“ Nakonec se vše uhladilo a Tofiho má dodnes rád.

Do Pěstí ve tmě (1986) si zase vyhlédl Marka Vašuta. Když ho po vojně uviděl, lekl se, protože „on byl tlustej!“, ale Vašut s Jaroslavem Tomsou dřel a do půl roku byl ve formě. Pak přišel Discopříběh (1987), na jehož předpremiéru na plzeňském Lochotíně se na sedmnáct tisíc prodaných vstupenek vměstnalo přes dvacet tisíc lidí.

Hudbu k němu svěřil Michalu Davidovi, jenže mu melodie vracel a ze tří vybral jednu. Na otázku, jestli se David nezlobil, měl jasno: „Heleďte, boss jsem byl já, protože já dělal ten film.“ Texty psal Eduard Pergner u něj doma v pracovně a kouřil jednu cigaretu za druhou. Soukup ho prosil: „Edo, nemůžeš to kouření trošku omezit?“ Pergner mu ale odpověděl: „Hele, to by nešlo, bez toho psát nemůžu.“

Anketa

Který film nebo seriál Jaroslava Soukupa máte nejraději?

Výsledky uvidíte po hlasování. Hlasovat jde jednou.

Mohlo by vás zajímat

Herci a herečkyBlonďatá Nikita z devadesátek slaví 56 let. Peta Wilson drsnou agentku vyměnila za mateřství a život v AustráliiAustralská herečka Peta Wilson neboli blonďatá Nikita ve středu oslaví šestapadesátiny. Kariéru dávno omezila a dnes dává přednost svému synovi.
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Readzone.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (idnes, blesk, socr.rozhlas, ahaonline).
Sledujte nás na GoogluPreferovaný zdrojZprávy Google
Reklama

Štítky

Autor článku

Edita Folprechtová
Edita Folprechtová

Psaní je mou vášní již od střední školy, a to už je nějaký ten pátek. Miluji kulturu, popkulturu, hudbu a divadlo. Po studiu na VŠE jsem se dala na publicistiku na volné noze a zůstala u toho dodnes.

Týden na ReadZone do e-mailu
Každou neděli večer pět nejčtenějších příběhů, kvíz a kdo slaví. Zdarma, odhlásíte se jedním kliknutím.
Odesláním souhlasíte se zasíláním e-mailu. Jak s adresou nakládáme

Doporučujeme