Herečka a divadelní režisérka Jana Janěková slaví jedenasedmdesáté narozeniny. Velký svět jevišť a akademické půdy před lety dobrovolně vyměnila za klidný život na valašské samotě u koní. Její rodinná historie přitom ukrývá jeden spletitý příběh z mládí. Prvorozená dcera totiž pravdu o svém skutečném otci vypátrala až díky jedné naivní studentské výpravě rovnou na vrátnici pražského divadla.
Výrazné divadelní role a operní režie
Narodila se ve Zlíně a brzy zamířila na pražskou Státní konzervatoř. Své nadání uplatnila ve Východočeském divadle v Pardubicích a později v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Zde se začala intenzivně věnovat hudebním produkcím, silné tvůrčí pouto si vytvořila například k dílu Williama Shakespeara. Roli Kateřiny ve hře Zkrocení zlé ženy ztvárňovala celých jedenáct let. Velkou část své profesní dráhy pak spojila se Státním divadlem v Brně.
Své bohaté zkušenosti předávala také studentům na brněnské Janáčkově akademii múzických umění. Vyučovala jevištní mluvu a vedla ateliér muzikálového herectví. Má blízko k opeře, kterou původně chtěla sama zpívat. Nakonec se k ní dostala jako režisérka. Ke spolupráci ji přizval její bratr Roman Válek. Pod jeho dirigentskou taktovkou a v její režii zpíval Adam Plachetka svého prvního Dona Giovanniho.
Rodinné tajemství
V mládí prožila vztah s o devět let starším hercem Petrem Svojtkou. V roce 1978 se jim narodila dcera Jana. Petr Svojtka o čtyři roky později tragicky zahynul pod koly tramvaje. Herečka se následně provdala za hudebníka Arnošta Jaňka, který malou Janu adoptoval a přijal za svou. V rodině později přibyly ještě dvě sestry, dvojčata Markéta a Adéla. Všechny tři dcery se nakonec rozhodly pro profesní dráhu v kultuře nebo u zvířat.
Prvorozená dcera o svém biologickém otci dlouho neměla sebemenší tušení. Pravdu začala odkrývat už ve dvanácti letech. „Můj otec Arnošt Janěk mě adoptoval a já jsem o tom neměla vědět, ale vždycky jsem byla přesvědčená, že jsem adoptovaná, že nejsem ani maminky,“ svěřila se Jana Janěková mladší. Při prohledávání domácích dokumentů jednoho dne objevila svou adopční listinu. Matce se se svým zjištěním tehdy nesvěřila.
Zjištění pravdy na vrátnici Národního divadla
O několik let později se tehdejší studentka gymnázia vydala tajně stopem do Prahy. Otcovo jméno si našla v encyklopedii a zamířila s kamarádkou rovnou do divadla. Na vrátnici sebevědomě požádala o setkání s Petrem Svojtkou, vrátný jí však suše oznámil, že hledaný muž je už deset let po smrti. Matka jí celou pravdu vysvětlila až v jejích šestnácti letech.
Zároveň se dozvěděla o existenci dvou nevlastních bratrů. Petr Svojtka měl syna Petra s herečkou Kateřinou Macháčkovou a syna Jana s Janou Bouškovou. Se sourozenci se brzy setkala a okamžitě si k sobě našli cestu. Dodnes spolu udržují velmi blízký vztah.
Sama se nakonec rozhodla pokračovat v rodinné herecké tradici a často se s matkou potkávala i profesně. Obě si zahrály v seriálu Cesty domů. Každá sice účinkovala v jiné sérii, matka ale natáčení nehodnotila úplně pozitivně. „Podmínky, ve kterých se seriál točil, byly náročné,“ poznamenala ke svému televiznímu angažmá. Připomněla tehdy chybějící šatny a zdlouhavé čekání v přeplněné kostymérně. Jana Janěková mladší se provdala za herce Igora Chmelu.
Dlouhé debaty a ostrý přístup režisérky
Janěková starší zanechala výraznou stopu i před kamerou. Televizní diváci si ji mohou pamatovat z prvního českého sitcomu Nováci nebo z kriminálky Detektiv Martin Tomsa. Zahrála si maminku Pařízkovou v pohádce Dešťová víla i dvorní dámu Kornélii v Tajemství staré bambitky. Režisérka Věra Chytilová ji obsadila do hlavní role psycholožky ve snímku Hezké chvilky bez záruky. Chytilová proslula ostrou povahou, herečka ale s jejím přístupem problém neměla. Brala ji jako partnerku a spolupráci si pochvalovala.
Zkušená režisérka na place nešetřila peprnými výrazy. Často na herečku volala: „Ty jedna zatracená zrzavá režisérko!“ Janěková se na roli pečlivě připravila. Účastnila se terapeutických sezení a radila se s odborníky. Výsledek působil zcela přirozeně a uvěřitelně.
Život obklopený přírodou
Své stálé angažmá i post docentky nakonec opustila. Přestěhovala se do malé vesnice nedaleko Valašského Meziříčí. Bydlí v domě s výhledem na hory. V těsném sousedství žije její dcera Markéta, která se zabývá přirozenou komunikací člověka s koněm. Herečka se do rodinného koníčku plně zapojila. Sama o sobě s nadsázkou tvrdí, že pracuje jako podkoní a stará se o úklid stájí.
U umění částečně zůstala další z dcer. Adéla působí jako produkční v brněnské opeře. Janěková se stále občasně věnuje divadelní režii, ve Studiu DVA v minulosti připravila inscenace Vše o ženách a Vše o mužích. Volný čas tráví na své valašské zahradě pěstováním růží a užívá si každodenní klid v přírodě daleko od ruchu divadelních zkoušek.
