Jan Hrušínský se s prodejem milované rodinné chalupy smiřoval dlouho a těžce. Společně s rodinou nakonec nalezl nové útočiště na rozlehlém historickém statku v jižních Čechách. Z chátrající zemědělské usedlosti vybudoval po náročné rekonstrukci pohodlné sídlo. Venkovský klid mu dnes dokonale vynahrazuje každodenní ruch v centru Prahy.
Ztráta rodinného dědictví
Společná chalupa v Plané nad Lužnicí znamenala pro hercovu rodinu mimořádně důležité místo plné vzpomínek. Ještě za života Rudolfa Hrušínského staršího se zde potkávala významná jména české kultury. Na návštěvu za ním na břeh Lužnice jezdívali blízcí přátelé, mezi nimiž nechyběli Josef Kemr, Jan Werich nebo Miloš Kopecký.
Po úmrtí otce v roce 1994 vyvstala složitá otázka ohledně dalšího osudu tohoto venkovského stavení. Synové Jan a Rudolf se nedokázali na správě nemovitosti shodnout. Majetkový spor se nepříjemně protáhl na několik let a zcela zásadně ochladil jejich vzájemné vztahy.
Sourozenci spolu dlouhou dobu téměř nemluvili a původní objekt obě strany nakonec k velké lítosti prodaly. Zchátralá stavba tak nadobro změnila majitele a pro mladšího z bratrů to znamenalo vynucený konec jedné velké životní éry.
Záchrana středověké usedlosti na návsi
Jan Hrušínský poté společně s manželkou Miluší Šplechtovou objevili rozsáhlou nemovitost v malebné vísce Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou. Městys s necelou tisícovkou obyvatel leží přesně na půli cesty mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem. Toto místo proslavila operní pěvkyně Ema Destinnová, která zdejší zámek vlastnila od roku 1914 až do své smrti.
Opuštěný statek Hrušínský odkoupil od pražského novináře, jenž narazil na neshody s místní radnicí i svými sousedy. Areál ležící přímo na návsi před rybníkem v sobě ukrýval obytnou budovu, starou stodolu, bývalé chlévy i historický špejchar.
Dějiny některých částí této gotické a barokní stavby sahají podle dochovaných pramenů až do hlubokého středověku, konkrétně do roku 1346. Celková plocha pozemku přesahuje úctyhodných čtyři tisíce metrů čtverečních.
Luxusní útočiště s vinným sklípkem
Majitel přenechal veškeré náročné stavební úpravy výhradně do rukou povolaných odborníků. Cílem nákladné rekonstrukce bylo zachovat původní ráz budov i všechny důležité dobové detaily.
Změna účelu bývalých hospodářských částí přinesla nečekaně reprezentativní výsledky. Z dřívějších koňských stájí dělníci vybudovali útulné pokoje pro ubytování rodinných hostů. Starý kravský chlév prošel kompletní úpravou a v současnosti funguje jako stylová vinárna s otevřeným krbem.
Masivní zdi, dřevěné trámy, staré klenby a rozvržení celého dvora neustále připomínají dávnou minulost stavení. V obřím dvoře dnes rodina využívá také přírodní jezírko, skleník a moderní bazén. Volný čas tráví Hrušínští procházkami v ovocném sadu nebo sportem na vydlážděném hřišti.
Raději divadlo než péče o zahradu
Hrušínský se ovšem nepovažuje za klasického kutila ani vášnivého zahradníka. Zastává názor, že každý člověk má dělat jen takovou činnost, kterou skutečně perfektně ovládá. „Jezdím si tam od své práce odpočinout,“ svěřil se. Vysvětlil, že se do řemeslných oprav ani náročné péče o rozlehlou zeleň raději aktivně nepouští. „Jsem na chalupě spíše panem Bouvardem a panem Pécuchetem dohromady,“ dodal s nadhledem.
Přesunutí na klidný venkov natrvalo u něj aktuálně nepřipadá v úvahu. Pražský ruch a divadelní prkna k jeho životu zkrátka bytostně patří. Představa úplného opuštění metropole navíc naráží na fakt, že v Praze stále spravuje rodinnou vilu po svém otci.
