Americký herec Bill Murray slaví v pondělí šestasedmdesáté narozeniny a od dob své největší popularity prošel nepřehlédnutelnou vizuální proměnou. Z vitálního třicátníka v béžové kombinéze z Krotitelů duchů vyzrál ve svérázného bělovlasého seniora, který nabídky na natáčení filtruje přes obyčejný domácí záznamník. Svému cynickému úsměvu a osobitému životnímu stylu ovšem zůstává naprosto věrný.
Místo medicíny pašování marihuany
Jeho cesta na stříbrné plátno vůbec nepřipomínala promyšlenou kariéru. Vyrůstal jako jedno z devíti dětí v chudší irské katolické rodině na předměstí Chicaga. Původně snil o dráze lékaře a s velkým nadšením nastoupil na medicínu.
V den svých dvacátých narozenin ale udělal fatální životní chybu. Na letišti se pokusil propašovat přes čtyři kilogramy marihuany a sám na sebe upozornil absurdním vtipkováním o bombě v batohu. Následovalo zatčení a rychlý konec vysokoškolských snů. U soudu nakonec vyvázl s podmínkou. Musel se vrátil domů a pod křídly svého staršího bratra Briana propadl komediálnímu divadlu.
Zlatá éra krotitelů a miliony na účtu
Během 80. a 90. let patřil k absolutně nejžádanějším tvářím Hollywoodu. V té době platil za sympatického komika s uhrančivým pohledem a neskutečným talentem pro improvizaci. Duchařská komedie Krotitelé duchů se stala globálním hitem a přinesla mu ohromné bohatství.
Chytře nastavená smlouva totiž zaručovala hlavním hvězdám štědrá procenta ze zisku z kin i následného prodeje videokazet. Murray tak z prvních dvou dílů vydělal v přepočtu na dnešní hodnoty peněz astronomické stovky milionů dolarů. Rázem se zabezpečil na zbytek života a mohl si začít vybírat projekty přesně podle svého gusta.
Natáčení s ním ovšem občas připomínalo noční můru plnou hádek. Režisérům neustále zasahoval do scénářů a kompletně předělával dialogy přímo před zapnutou kamerou.
Záznamník místo telefonu a noční výlet do Prahy
V branži platí za naprostého solitéra s velmi svéráznými pravidly. Odmítá služby agentů, manažerů nebo mediálních zástupců. Pokud ho chce nějaký režisér obsadit do filmu, musí zavolat na speciální telefonní číslo a nechat vzkaz na záznamníku.
„Byl jsem vždy líný,“ přiznal herec nedávno na filmovém festivalu Sundance v rozhovoru pro magazín Variety k otázce hledání nových pracovních příležitostí. Pokud ho scénář na první poslech nezaujme, tvůrcům se vůbec neozve zpět. Tento laxní přístup ho stál účast v mnoha divácky úspěšných projektech, jemu to ovšem zjevně nevadí.
Své jmění i volný čas nejraději investuje do svých vášní. Miluje spontánní nápady, což potvrdil během filmového festivalu v Berlíně před deseti lety. Zničehonic nasedl o půlnoci na vlak a odjel do Prahy jen proto, že ji prý zkrátka nutně musel vidět na vlastní oči.
Přiznání k vlastním chybám
Dnes se na filmových plátnech a červených kobercích objevuje už jen velmi zřídka. Fanoušci občas sdílejí na sociálních sítích aktuální společná selfies, na kterých pózuje už jako viditelně sešlý pán s hlubokými vráskami a prořídlými bílými vlasy.
V posledních letech dává přednost menším nezávislým snímkům před velkými studiovými produkcemi. Rád ztvárňuje zlomené muže s komplikovanou minulostí. „Vždycky je zajímavé hrát chlapa, který napáchal nějaké škody, protože já sám jsem také nějaké napáchal,“ vysvětlil pohnutky pro výběr svých nedávných charakterních rolí. Ve svém volném čase se věnuje milovanému golfu, spoluvlastní několik menších baseballových týmů a snaží se trávit čas se svými šesti syny.
.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}