Diváci si herečku Anežku Rusevovou pamatují dlouhé roky hlavně jako nenápadnou brunetku ze seriálu Ulice, tahle kapitola už je ale definitivně uzavřená. S blížící se čtyřicítkou shodila dvacet kilogramů, stala se z ní výrazná blondýnka a nedávno dotočila mimořádně náročný mezinárodní film. Přes obrovský osobní posun i nově nabyté sebevědomí teď ale poprvé narazila na naprosto nečekanou situaci. Po deseti letech nepřetržitého pracovního kolotoče se totiž její profesní život zastavil a ona se musí učit fungovat v tíživé nejistotě prázdného diáře.
Oslnivá blondýnka s odporem k dietám
Rusevová se rozhodla pro radikální krok a rozloučila se se svými typickými tmavými kadeřemi. Její účes nyní svítí světlými tóny. V odlescích blesků fotoaparátů navíc nové zbarvení vytvářelo dojem červených konců. „Potřebovala jsem změnu po náročném podzimním natáčení a chtěla jsem něco veselejšího,“ prozradila Rusevová. Změna tak nesouvisí s žádným novým scénářem nebo požadavkem režiséra.
Výrazný úbytek dvaceti kilogramů se herečce daří bez potíží dlouhodobě udržet. Cestu k vysněné postavě přitom nenašla v drastickém omezování jídla. Vsadila výhradně na pravidelný pohyb pod pečlivým dohledem odborníka. Najala si osobního fitness trenéra a při cvičení často čerpá ze své dřívější gymnastické průpravy. Z tréninků je zvyklá na pořádné hecování. Velmi otevřeně přiznává velkou slabost pro dobré jídlo. K přísnému dietnímu režimu by se už nikdy nedokázala vrátit a raději tráví volné chvíle poctivým cvičením. S fanoušky se o svůj progres dělí také na svém Instagramu.
Slzy a vyčerpání v kulisách koncentračního tábora
Své herecké dovednosti nedávno zúročila v mimořádně těžkém mezinárodním projektu. Díky plynulé znalosti němčiny získala stěžejní part v historickém dramatu Blok 10. K roli se ale nedostala náhodou a předcházela jí obrovská dřina. Snímek se zaměřuje na hrůzné pokusy na ženách v osvětimském koncentračním táboře. Na ztvárnění extrémně kruté dozorkyně Margit se připravovala s mezinárodní hereckou koučkou. Kvůli správnému nacítění tíživé atmosféry navštívila i přímo autentická místa v Polsku.
Převedení historických hrůz před kameru přineslo obrovskou psychickou zátěž. Její postava přímo vodila dívky na drastické operace. „Byly tam i hodně náročné scény, po některých jsem se hroutila a brečela,“ svěřila se s detaily z natáčení. Musela vyvinout obrovské úsilí k nalezení mechanismů na opuštění temné role po vypnutí kamer. Uvedení tohoto drsného historického dramatu do kin je plánováno ještě na tento rok.
Nečekané zastavení po desetiletém maratonu
Dlouhé roky trávila Rusevová neustálým kolotočem mezi televizními ateliéry a divadelními zkouškami. Diváci si ji oblíbili především v seriálu Ulice. Nyní ale poprvé zažívá zcela odlišné pracovní období. Její jedinou povinností je účinkování v komedii Zakázané uvolnění na prknech pražské Venuše ve Švehlovce. Z televizních obrazovek se dočasně stáhla. Zúčastnila se sice prezentace nové kriminálky Buldok z Poděbrad, ale sama v ní nehraje. Přišla pouze podpořit kolegu Jakuba Burýška.
Náhlý přebytek volného času vyvolal v herečce pocit velké nejistoty. Najednou zůstala sedět doma a musela čelit tichu. „Začala jsem hysterčit, protože to byl čas zamyslet se sama nad sebou,“ popsala své niterné stavy. Přiznává bolestivost takového sebezpytování bez ulevujícího rozptýlení prací. Vzhledem k absenci životního partnera vyhledává oporu u přátel a psychoterapeutů. Má ráda vedení a možnost probrat své úzkosti s někým dalším. Trápí ji také strach z reakcí okolí a pravidelně čte hodnocení svých divadelních i filmových výkonů.
Vyrovnání s rodinným dědictvím a stíny minulosti
Do uměleckého světa přišla s mimořádně silným rodinným zázemím. Její otec Radan Rusev byl uznávaný herec a matka Marcela Benoniová působila jako choreografka baletu Národního divadla. Slavní byli i její předci z rodu Benoniů. Už od raného dětství měla jasno o svém směřování k divadlu. Dokáže spojit činoherní projev se zpěvem i tancem. Nikdy ale netoužila psát vlastní texty a raději zůstává v pozici precizní interpretky.
Dnes už mnohem pečlivěji zvažuje každou novou nabídku k natáčení. V počátcích kariéry přijímala veškeré příležitosti a některé volby zpětně hodnotí jako chyby. Role ženy s knírem v seriálu Vinaři ji na dlouhou dobu uzavřela do škatulky nevzhledných postav. Své tehdejší zařazení nesla velmi těžce. Dnes také vzpomíná na vlastní zkušenosti se zesměšňováním vzhledu. V mládí uznávala autority natolik silně, že podobné chování přijímala jako normu.
