Klimatická změna ovlivňuje i tak zdánlivě nenápadné oblasti, jako je zbarvení zvířat. Jak ukazují výzkumy, vyšší teploty způsobují, že mnohá zvířata světlají – od ještěrek ve Francii přes hmyz v tropech až po ptáky po celém světě. Tyto evoluční změny jsou tichým, ale viditelným svědectvím vlivu globálního oteplování na přírodu.
Adaptace na vyšší teploty
Výzkumy totiž ukazují, že se stoupající teplotou prostředí zvířata světlají, na druhé straně ve vlhkých stínech převládají tmavší barvy. A jak se po celém světě mění vzorce dešťů a teplých oblastí, peří i kůže mnoha druhů mění své odstíny. Většinou ke světlejším.
Šneci v Nizozemí tak přešli z hnědé na žlutou. Mezi tropickými včelami v Kostarice se zvyšuje podíl modrých na úkor oranžových. Ještěrky ve Francii světlají, stejně jako hmyz po celém světě. Jak podotkl Stepan Pinkert, ekolog a evoluční biolog z university v Yale: „V procesu globálního oteplování lze čekat, že tmavší druhy i jedinci budou na ústupu.“
Rozetnutí debaty
Debata vědců, jakým způsobem změní posun teploty zvířecí druhy, má počátek už v 19. století. Kolem roku 1800 stanovili biologové sadu „pravidel“, která měla popisovat ekologický a evoluční dopad teploty. Podle jednoho z nich měla zvířata v horkém prostředí velké uši a zobáky, které jim pomáhaly rozprostírat tělesné teplo.
Glogerovo pravidlo, pojmenované po německém biologovi Constantinu Glogerovi, uvádělo, že zvířata v teplejších oblastech jsou navenek tmavá a naopak. U savců měla tmavší kůže chránit před škodlivým ultrafialovým světlem. U ptáků zase zvláštní pigment v tmavém peří chránil před bakteriální infekcí.
Potvrzení mechanismu
Další experimenty pak potvrzují pozorovaná data. Vysoké teploty jednoduše činí zvířata světlejšími. V některých případech i jednotlivci jednoduše produkují méně pigmentu podle okolní teploty. Chameleoní kobylka (ano, luční koník měnící barvu) přechází plynule mezi černou při 10 stupních Celsia k tyrkysové při 25 stupních Celsia.
Terénní výzkum ve Španělsku ukázal, že supi hnízdící více na slunci mají bledší peří než ti v krytějších místech. Nebyli to ovšem albíni, jejich schopnost produkce pigmentu nebyla poškozena. Jednoduše ho bylo jen mnohem méně.
Nelegální věci v zahraničí: Žvýkání žvýkaček, podpatky, nemít povolení na hrad z písku i splachování po 22. hodině
Nebude to drastické
Celkově vzato budou tyto barevné změny tak postupné, že je bez upozornění asi ani nezachytíme (pokud nebudeme mít srovnání na místě). „Nepůjde o tak dramatickou změnu, že bychom nepoznali konkrétní biologický druh,“ uklidňuje evoluční biolog Kaspar Delhey. Z biologického hlediska může ovšem i taková drobnost znamenat prosté přežití.
Mezitím budou zvířata měnící barvu snadněji fungovat jako vizuální připomínka toho, jak obrovský otisk zanechává lidstvo v prostředí celé planety. „Můžete tak pouhým okem vidět dopad měnícího se klimatu.“
Kam se poděl rošťák Dennis: Dětská hvězda Mason Gamble je dnes vědcem, má několik titulů a chrání planetu
Zdroje: ScientificAmerican, Science
