Herečka Zuzana Cigánová slaví devětasedmdesáté narozeniny. Její tvář znají diváci hlavně z oblíbeného snímku Romance pro křídlovku, kde si zahrála po boku Jaromíra Hanzlíka. Nabídku na budování velké herecké kariéry v Praze tehdy s díky odmítla. Dnes její jméno rezonuje v uměleckém světě z úplně jiného důvodu.
Nečekaná cesta před kameru
O dráze u filmu původně vůbec neuvažovala. Vyrůstala v umělecky založené rodině a se zatajeným dechem sledovala svou maminku při ilustrování knížek. Rýsovala se před ní tedy budoucnost spojená s výtvarným uměním. Zmíněný filmový debut si odbyla už ve třinácti letech ve snímku Malá manekýnka, kde získala roli dívky pohlcené pýchou a kvůli natáčení dokonce chodila za školu.
Roli ve snímku Romance pro křídlovku získala obrovskou náhodou. Komisi u přijímacích zkoušek na Vysokou školu múzických umění tehdy tvořil i herec Ladislav Chudík. Ten doporučil osmnáctiletou dívku režiséru Otakaru Vávrovi. Zuzana Cigánová neabsolvovala žádný klasický casting, dostala pouze pokyn, aby se několikrát proběhla před kamerou. Hrubínova předloha přitom pro ni v té době představovala absolutně nejoblíbenější knihu.
První polibek a improvizace na natáčení
Představitelka Teriny neměla před začátkem natáčení téměř žádné milostné zkušenosti. Až do té chvíle prožila pouze jeden nevinný polibek na tvář na letním táboře. „Já jsem se v tom filmu poprvé líbala na pusu s panem Hanzlíkem,“ svěřila se herečka.
Její herecký partner vnesl do jedné ze scén nečekanou improvizaci. V momentě, kdy odjíždí Terina na kozlíku s kolotočářem Viktorem, sáhl mladé herečce samovolně na prsa. Tento detail ve scénáři nakonec ale vůbec nefiguroval. Kameramani se tehdy zlobili, protože se záběr musel zbytečně několikrát opakovat. Filmový Viktor v podání Štefana Kvietika navíc v této napjaté scéně rozdával studentovi rány bičem.
Odmítnutí Prahy kvůli domovu
Po velkém diváckém úspěchu stála tehdejší studentka před důležitým životním rozhodnutím. Režisér Vávra jí nabídl možnost pokračovat na pražské Akademii múzických umění. Zázemí jí v neznámém městě měla poskytnout herečka Vlasta Chramostová, u které mohla rovnou bydlet. Cigánová tuto velkorysou nabídku odmítla, protože se cítila příliš svázaná s rodnou Bratislavou.
Nastoupila raději na tamní Vysokou školu múzických umění. Pedagogové ji kvůli tomuto kroku následně nepustili na natáčení dalšího Vávrova filmu Kladivo na čarodějnice. Svůj zákaz odůvodnili obavou z narušení školního výchovného procesu. Ztráta role ji tehdy mrzela, později ale přiznala, že na budování oslnivé kariéry postrádala potřebný talent a patřičné průbojné sebevědomí. Další roky proto spojila hlavně s prkny Slovenského národního divadla.
Překvapivý literární úspěch
Před filmovou kamerou se v posledních dekádách objevuje spíše výjimečně. Diváci ji mohli vidět ve snímcích Ostrým nožem nebo Fichtelberg. Svoji kreativní energii plně přesunula k literatuře a vypracovala se na uznávanou slovenskou autorku. Debutovala v roce 1991 knihou Kúsok cesty okolo sveta. Její romány se třikrát probojovaly do finále prestižní ceny Anasoft litera.
Sama sebe s úsměvem označuje za obyčejnou herečku mezi skutečnými spisovateli. O svém literárním nadání dlouho pochybovala, maminka ji ale vždy učila, že život je dlouhý a plný dobrých překvapení. Schopnost psát dnes sama považuje za svůj největší životní objev.
Ve svých knihách zkoumá motivy lásky, dobrého manželství i stárnutí. Inspiraci čerpá z vlastní rodiny. Do jedné z knih promítla vzpomínky na svého dědečka, který v zimě jezdíval s dětmi na saních pod Bratislavským hradem a nosil kabát připomínající styl Tomáše Garrigua Masaryka.
