Sedm divů světa. Pojem, který přežil staletí a dodnes budí respekt. Staří Řekové tak chtěli pojmenovat to nejúchvatnější, co člověk dokázal postavit. Z jejich seznamu dnes zůstalo tát jediné, tři pyramidy v Gíze. Kamenní svědkové času, kteří spojují naši dobu s érou faraonů.
Když se zrodila posedlost dokonalostí
Ve 4. století před naším letopočtem, po taženích Alexandra Velikého, se řečtí učenci vydávali do dalekých krajů. Putovali Egyptem, Babylónem i Persií a po návratu domů popisovali stavby, které jim vzaly dech. Tehdy ještě nevznikal seznam divů, spíš první průvodce světem, takový starověký výběr míst, která člověk prostě musel vidět na vlastní oči.
První seznamy takzvaných divů se objevily někdy ve druhém století před naším letopočtem. Kdo je přesně sepsal, už dnes nikdo neví. Nejčastěji se zmiňuje Filon z Byzance, Antipatros ze Sidónu a Diodóros Sicilský. Každý z nich vybíral podle svého vkusu, ale ve výsledku se všichni shodli na jednom.
Sedm staveb mělo ukazovat vrchol lidské dovednosti a odvahy. Do seznamu se dostaly pyramidy v Gíze, visuté zahrady Semiramidiny, Artemidin chrám v Efesu, Feidiova socha Dia v Olympii, mauzoleum v Halikarnassu, Rhódský kolos a maják na ostrově Faru.
Tyto památky spojovala odvážná architektura i technická dovednost, která dalece předběhla svou dobu. Každá z nich byla symbolem moci a víry civilizací, které je stvořily.
Pyramidy jako jediný přeživší zázrak starověku
Z původního seznamu se do dnešních dnů zachovala jediná stavba, Cheopsova pyramida v Gíze, známá jako Velká pyramida. Tyčí se do výšky sto čtyřiceti šesti metrů a po staletí byla nejvyšší stavbou světa. Odhaduje se, že na jejím vzniku pracovalo přibližně třicet tisíc dělníků. Nebyli to otroci, ale svobodní Egypťané, kteří dostávali mzdu i jídlo. Každý den bylo třeba přesně usadit stovky tun kamene, aby mohla být dokončena během dvaceti let.
V Gíze se tyčí tři pyramidy, Cheopsova, Rachefova a Menkaureova. Ta největší bývala kdysi obložena bílým vápencem, který na slunci zářil tak silně, že byla vidět na kilometry daleko. Z lesklého povrchu zůstaly jen zbytky, ale i po tisících let působí monument stejně majestátně jako tehdy.
Cheopsova pyramida sloužila jako hrobka faraona Chufua. Byla postavena s přesností, která i moderní inženýry udivuje. Bloky o váze několika tun do sebe zapadají bez malty a s minimální odchylkou. I proto je považována za nejpřesnější kamennou stavbu historie.
Šest zmizelých zázraků
Ostatní divy už existují jen v textech a lidských představách. Visuté zahrady Semiramidiny měly stát v Babylonu, kde je král Nabukadnesar II. nechal zbudovat pro svou ženu Ametis. Jejich existence se však nikdy nepodařila potvrdit a ruiny se také nenašly.
Artemidin chrám v Efesu, jeden z největších chrámů antiky, shořel v roce 356 př. n. l., když jej podpálil muž jménem Herostratos. Feidiova socha Dia v Olympii, vysoká přes dvanáct metrů, shořela po převezení do Konstantinopole.
Mauzoleum v Halikarnassu, postavené pro vládce Mausóla II., bylo obdivováno pro svou výzdobu i architektonickou kombinaci řeckých a egyptských prvků. Zničila ho série zemětřesení mezi 12. a 15. stoletím.
Rhódský kolos, obrovská bronzová socha boha Hélia, se zřítil už po padesáti letech kvůli otřesům země. Alexandrijský maják na ostrově Faru, který námořníkům svítil do dálky, vydržel až do roku 1303, kdy ho srovnalo se zemí zemětřesení o síle osmi stupňů.
Z původního seznamu se tak do současnosti zachovala jediná stavba. Paradoxně ta nejstarší. Pyramidy v Gíze byly pro starověké Řeky už tehdy záhadou a dnes jsou jediným přímým svědectvím o civilizaci, která předběhla svou dobu.
Čtvrteční Ulice: Rande, odhalené tajemství, Agátina prosba a Marek vyjede na Žofku
Zdroje: autorský text, Britannica, National Geographic
