Představte si, že máte doma dvouletého chlapce, který se ale noc co noc budí s hrozným křikem a vypráví vám detaily své vlastní smrti v plamenech. Přesně tohle zažili manželé Leiningerovi. A věřte nebo ne, fakta, která jejich syn vyslovil, později zaskočila i zkušené historiky. Zní to jako scifi? Možná. Ale tento příběh je doložený, prozkoumaný.
Noční můry, ze kterých naskakuje husí kůže
Všechno to začalo úplně nevinně. Malý James miloval letadla. Jenže kolem druhých narozenin se jeho láska změnila v děsivou posedlost. Chlapeček začal mít brutální noční můry. Představte si tu hrůzu, když vejdete do dětského pokoje a vaše dítě kope nohama proti stropu, jako by se snažilo vykopnout kokpit, a křičí: „Pád letadla v plamenech! Malý muž se nemůže dostat ven!“.
Když se ho rodiče v klidnějších chvílích zeptali, co se děje, Jamesova odpověď nebyla zrovna běžná dětská fantazie. Řekl jim, že jeho letadlo havarovalo v plamenech a že ho sestřelili Japonci. To už zní dost konkrétně na batole, že?
Mami, to je přece Corsair!
Jamesovi rodiče, Bruce a Andrea, byli zpočátku skeptičtí. Bruce byl křesťan a racionální člověk, který na reinkarnaci nevěřil. Jenže malý James na ně sypal z rukávu detaily, které by si dvouleté dítě prostě nemohlo vymyslet.
Když mu koupili hračku letadla, opravoval je v názvosloví. Ale to hlavní přišlo, když prohlásil, že létal na stroji zvaném Corsair. A co víc? Tvrdil, že startoval z lodi. Když se ho táta zeptal na jméno lodi, James bez zaváhání vypálil: „Natoma“.
Táta Bruce nelenil a začal pátrat. A teď se podržte, zjistil, že letadlová loď USS Natoma Bay skutečně existovala a během druhé světové války operovala v Pacifiku.
Záhada jménem Jack Larsen
Jestli si myslíte, že to byla jen náhoda, čtěte dál. James totiž zmínil i konkrétní jméno. Když se ho ptali, kdo tam byl s ním, řekl: „Jack Larsen“.
Bruce se do toho pustil jako soukromý detektiv. Našel veterána z lodi Natoma Bay, který si na Jacka Larsena pamatoval. Zjistilo se, že Jack Larsen skutečně existoval a válku přežil. Ale co bylo zásadní, během bitvy o Iwo Jimu, o které malý James mluvil , ztratila loď jediného pilota.
Jmenoval se James M. Huston Jr. Bylo mu 21 let a pocházel z Pensylvánie. Jeho letadlo dostalo přímý zásah, přesně jak to malý James popisoval ve svých snech.
Setkání, které vhání slzy do očí
Příběh vyvrcholil tím, že se rodina spojila s příbuznými zemřelého pilota. Jamesovi rodiče mluvili se sestrou Jamese Hustona. Ta jim potvrdila detaily o jejich rodině, včetně toho, že jejich otec byl alkoholik. Malý James věděl věci, které nemohl nikde vyčíst.
Dokonce i způsob, jakým James podepisoval své obrázky, byl zvláštní. Kreslil bitevní scény a podepisoval je „James 3“. Když se ho ptali proč, řekl, že je „třetí James“. Dává to smysl, pilot byl James Huston Jr. (druhý), takže malý James by byl logicky třetí.
Skutečnost, nebo jen dětská fantazie?
Možná si teď říkáte, jak tenhle příběh dopadl. Létá James dnes jako profesionální pilot, nebo ho noční můry pronásledují dál? Budete se divit, ale žádné drama se nekoná. Z Jamese vyrostl úplně normální mladý muž.
Jakmile začal chodit do školy, jeho podivné vzpomínky se začaly pomalu vytrácet, až zmizely úplně. Dnes, jako dospělý chlap, si z toho nepamatuje vůbec nic. Vede soukromý život, stal se úspěšným skautem a celou tu věc bere spíš jako podivnou rodinnou historku z dětství.
Nutno ale říct, že ani po letech se odborníci neshodnou, co se tehdy vlastně stalo. Skeptici mají jasno. Poukazují na to, že táta vzal malého Jamese do leteckého muzea jen pár měsíců předtím, než noční můry začaly. Mohl tam chlapec zahlédnout nápisy nebo slyšet jména, která se mu pak v dětské hlavičce smíchala se sny? Navíc, jeho otec byl tématem tak posedlý, že se někteří ptají, jestli synovi nevědomky nepodsouval odpovědi.
Jenže je tu jedno velké ale. Zastánci příběhu, včetně uznávaných psychiatrů, kteří případ zkoumali, kroutí hlavou nad těmi detaily. Jak by si dvouleté batole vymyslelo tak specifické jméno lodi jako Natoma? Nebo jméno pilota Jacka Larsena, o kterém v té době nevěděl ani jeho táta? To jsou věci, které se těžko vysvětlují pouhou náhodou.
Ať už věříte na minulé životy, nebo jste spíš tým „náhoda“, jedno se tomuhle příběhu upřít nedá. Přinesl klid sestře zemřelého pilota Jamese Hustona. Když jí malý chlapec vyprávěl detaily o její rodině, stařenká paní se rozplakala dojetím. A možná právě o to v tomhle příběhu šlo především.
