Jantarová komnata, pirátské truhly a potopené galéry s miliardovým nákladem přitahují dobrodruhy z celého světa odnepaměti. Kolem těchto mýtů koluje nespočet fantastických historek, faktem ovšem zůstává hořké zklamání na konci většiny expedic. Ztracené bohatství představuje pro hledače celoživotní posedlost a zároveň obrovskou finanční past.
Mystická Jantarová komnata
Tento proslulý umělecký skvost z osmnáctého století původně zdobil Kateřinský palác u Petrohradu a obsahoval přibližně šest tun jantaru. Nacisté komnatu během druhé světové války demontovali a převezli do tehdejšího Královce, dnešního Kaliningradu. Zde stopy po pohádkovém bohatství v roce 1945 nadobro mizí a začíná dlouhá éra marného pátrání.
Stopy podle mnoha nadšenců vedou do podzemních komplexů v Krušných horách či na české hrady. Odborníci se k podobným senzacím stavějí zdrženlivě a upozorňují na absenci důkazů. „Jantarovou komnatu hledal už v 90. letech minulého století pan Mužík na sychrovském zámku,“ řekl Milan Kadlec České tiskové kanceláři a poukázal na marnost podobných snah.
Skeptičtí historikové se většinou shodují na daleko méně romantickém scénáři. Podle nich komnata shořela během spojeneckého bombardování Královce. Hledači pokladů tuto teorii vytrvale odmítají a i dnes investují obrovské sumy do složité techniky. Stále znovu otevírají staré štoly, narážejí na prázdné chodby a odcházejí s nepořízenou.
Prokletí ostrova Oak Island
Kanadský Dubový ostrov u Nového Skotska má ukrývat jámu plnou peněz, která od devatenáctého století slibuje pirátský lup či templářské zlato. Šachta představuje dokonalou ukázku masivního ústupu racionálního uvažování před touhou po bohatství. Geologové zdejší vrty označují za přirozené propady půdy. Lidé přesto do hlubin napumpovali obrovské finance a někteří při výkopech dokonce zaplatili životem.
Poklad kapitána Černovouse
Legendární pirát Edward Teach, známý pod přezdívkou Černovous, údajně před svou smrtí v roce 1718 ukryl ohromnou kořist kdesi na atlantickém pobřeží. Historická realita ovšem bývá výrazně střízlivější. Tehdejší námořní lupiči si ukořistěné bohatství raději rychle užívali v tavernách a přístavních nevěstincích. Zakopávání truhel s drahokamy na pustých plážích představuje spíše literární fikci.
Archeologové na konci minulého století úspěšně lokalizovali vrak Černovousovy vlajkové lodi Queen Anne’s Revenge, žádné zlato ale nevytáhli. Výzkumníci na povrch vynesli lodní zvony, děla, lékařské nástroje a zbraně. Podobné předměty mají pro vědu nesmírnou historickou hodnotu, komerčním hledačům pokladů ovšem přinášejí hluboké zklamání. Romantická představa o truhlách plných španělských dublonů tak nadále motivuje další generace potápěčů.
Miliardové lodní vraky
Na dně oceánů odpočívají tisíce plavidel s cenným nákladem. Největší vášně vzbuzuje španělská galéra San José. Loď klesla ke dnu nedaleko Kolumbie v roce 1708 a převážela ohromné množství smaragdů a mincí. Vrak sice odborníci objevili, zpráva ale okamžitě spustila ostré soudní spory o vlastnická práva. Kolumbijská vláda plánuje vyzvednutí cenností ve vlastní režii a odmítá se dělit.
Ztracená carská vejce
Slavný ruský klenotník Peter Carl Fabergé vytvořil pro rodinu Romanovců padesát unikátních velikonočních vajec zdobených drahokamy a vzácnými kovy. Po bolševické revoluci v roce 1917 komunisté carský majetek zkonfiskovali a část uměleckých děl rozprodali západním sběratelům. Osud zhruba osmi mistrovských kousků však zůstává dodnes neznámý. Na trhu s uměním představují chybějící vejce naprostý svatý grál a jejich hodnota se odhaduje na stovky milionů korun. Občasné zprávy o jejich nálezu na zapadlých bleších trzích končí většinou odhalením dokonalého falza.
Yamashitovo filipínské zlato
Během druhé světové války údajně japonská armáda pod velením generála Tomojukiho Jamašity uloupila v jihovýchodní Asii obrovské množství drahých kovů a uměleckých předmětů. Vojáci podle legendy kořist ukryli do rozsáhlého systému jeskyní na Filipínách. Krátce po válce generál skončil na popravišti a tajemství přesné lokace si vzal do hrobu. Tisíce hledačů od té doby pročesávají filipínskou džungli a spoléhají na pochybné staré mapy.
Odborníci existenci takto masivního centralizovaného pokladu dlouhodobě zpochybňují a varují před nesmyslnými výpravami. Historikové upozorňují na logistickou nemožnost tajně přesouvat tuny zlata válečnou zónou pod palbou spojeneckého letectva. Vidina pohádkového bohatství přesto na Filipíny vytrvale láká další dobrodruhy. Místo truhel s cennostmi nacházejí v pralese běžně jen zkorodovanou munici a nebezpečné nevybuchlé letecké pumy.
.jpg){kind=link}