Zbývá posledních pár dní do konce roku a české domácnosti i firmy by měly zpozornět. Úderem prvního ledna vstupuje v platnost rozsáhlý balík legislativních změn z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí, který výrazně zahýbe s rodinnými rozpočty i podnikovou administrativou. Lidé bez práce dosáhnou na vyšší podporu, nejhůře placení zaměstnanci uvidí na výplatní pásce více peněz a účetní se konečně zbaví desítek formulářů. Podívejme se na detailní přehled toho, co nás čeká.
Záchranná síť pro propuštěné výrazně zesílí
Ztráta zaměstnání patří k nejstresovějším životním situacím, stát se však rozhodl tento dopad od nového roku zmírnit. Systém podpory v nezaměstnanosti prochází zásadní reformou, která má za cíl udržet životní úroveň lidí v prvních měsících po výpovědi. Dosud byla podpora zastropována níže, nově se však podmínky citelně zlepšují. Změna se týká procentuální výměry z předchozího výdělku, která v úvodu podpůrčí doby skokově naroste.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech k novele zákona o zaměstnanosti uvádí konkrétní čísla. „U uchazečů o zaměstnání do 52 let se podpora v prvních dvou měsících podpůrčí doby zvyšuje na 80 % předchozího výdělku,“ stojí v materiálech resortu. To je podstatný rozdíl oproti dosavadním 65 procentům. Stejný princip, tedy osmdesát procent předchozího příjmu, bude platit i pro lidi nad 52 let, ovšem ti tuto zvýšenou sazbu budou pobírat rovnou tři měsíce.
Reforma pamatuje i na fakt, že s přibývajícím věkem se práce hledá hůře. Prodlužuje se proto celková doba, po kterou lze podporu čerpat. Lidé mezi 52 a 57 lety budou zajištěni osm měsíců a osoby starší 57 let dokonce jedenáct měsíců. Důležitou novinkou je i sjednocení výše podpory bez ohledu na to, zda člověk odešel dobrovolně, nebo dostal výpověď. Dosavadní sankce v podobě snížené sazby při dobrovolném odchodu se ruší, což dává zaměstnancům větší svobodu při změně kariéry.
Minimální mzda a dohody pod novým drobnohledem
Další oblastí, která projde od ledna proměnou, jsou mzdy a pracovní dohody. Minimální mzda v Česku poprvé překročí hranici dvaadvaceti tisíc korun. Konkrétně vzroste o 1 600 korun na výsledných 22 400 korun měsíčně. Tento nárůst není náhodný, vychází z nového valorizačního mechanismu, který má zajistit předvídatelnost pro zaměstnavatele i zaměstnance. Hodinová sazba se tak posouvá na 134,40 Kč.
Velkou pozornost si zaslouží změny u dohod o provedení práce (DPP). Tento oblíbený nástroj přivýdělku dostává nové limity pro odvody pojistného. Hranice, od které vzniká účast na nemocenském pojištění, se posouvá na 12 000 korun. To je dobrá zpráva pro brigádníky i firmy, protože se tím mírně rozšiřuje prostor pro výdělek bez nutnosti administrativně náročných odvodů.
Ruku v ruce s tím jde i valorizace platů ve veřejné sféře a důchodů. Penze se od ledna zvyšují o 240 korun v základní výměře a o 2,6 procenta v procentní výměře. Přilepší si také pedagogové a akademičtí pracovníci, kde tarify rostou o sedm procent. Stát tím reaguje na inflaci a růst životních nákladů, což by mělo pomoci udržet kupní sílu obyvatelstva na přijatelné úrovni.
Konec papírové války a pomoc pečujícím
Možná největší revolucí pro firemní sféru je zavedení Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Tento systém má potenciál ukončit nekonečné vyplňování desítek různých formulářů pro různé úřady. Místo toho budou firmy odesílat jen jedno souhrnné hlášení. Ačkoliv zákon vstupuje v účinnost už od ledna, systém naplno odstartuje až od dubna 2026. Firmy tak mají první čtvrtletí roku na to, aby aktualizovaly své mzdové softwary a zkontrolovaly údaje v evidenci ČSSZ.
Sociální systém se dočká i dalších humánních úprav. Zvyšuje se příspěvek na péči pro osoby v I. a II. stupni závislosti. U dětí do 18 let v prvním stupni částka roste z 3 300 na 4 900 korun. Je to reakce na dlouhodobou kritiku, že příspěvky v těchto nižších stupních neodrážely reálné náklady na péči.
Zcela novou právní úpravou je zavedení takzvané náhradní doby pojištění pro osoby pečující o dítě ve výjimečných případech. Pokud dojde k tragédii, jako je úmrtí rodiče nebo jeho vážné onemocnění, a péči převezme jiná osoba na základě dohody, bude se jí tento čas započítávat do důchodu stejně jako rodičovská. Jde o krok, který narovnává podmínky a chrání ty, kteří v těžkých chvílích přebírají odpovědnost za výchovu dětí.
