Venku panuje typická lednová šedivost a teploty padají hluboko pod bod mrazu. Většina českých řidičů v těchto dnech automaticky sahá po regulaci topení, ale tlačítko s vločkou nebo nápisem AC nechává demonstrativně vypnuté. Vypadá to jako logický a ekonomický krok. Proč chladit vzduch, když se venku třeseme zimou a chceme v autě teplo. Jenže tato úvaha je chybná a pro vaši peněženku může být drahá. Vypnutá klimatizace v zimě je totiž nejkratší cestou k zadřenému kompresoru a drahému jarnímu servisu.
Neviditelný zabiják kompresoru
Češi jsou národem spořivým a pohled na aktuální a průměrnou spotřebu paliva jejich auta je pro mnohé tím nejdůležitějším údajem. Panuje všeobecné přesvědčení, že vypnutá klimatizace ušetří několik desetin litru paliva na sto kilometrů. To je sice technicky pravda, ale tato drobná úspora je naprosto zanedbatelná ve srovnání s riziky, která řidiči podstupují. Klimatizační okruh je totiž komplexní systém, který vyžaduje pohyb a řádnou péči.
Srdcem celého okruhu je kompresor. Tato drahá součástka potřebuje mazání, které zajišťuje speciální olej přimíchaný přímo do chladiva. Pokud systém dlouhé měsíce stojí, olej stéká dolů a přestává plnit svou funkci. Gumová těsnění a hadice, které nejsou v kontaktu s olejem, začínají vysychat a praskat. Materiál degraduje, stává se porézním a chladivo začne nenápadně unikat do atmosféry.
Jakmile na jaře s prvními teplými dny systém slavnostně zapnete, kompresor se rozběhne takzvaně na sucho. Bez dostatečného množství oleje a chladiva dojde k tření kovu o kov. Následky bývají fatální a okamžité. Místo chladného vánku se z útrob motoru ozve skřípot a vy míříte do servisu.
Vysoušeč, o kterém nevíte
Klimatizace má v zimním provozu ještě jednu zásadní funkci, kterou řidiči často ignorují. Funguje jako vysoce efektivní vysoušeč vzduchu. V zimě si do auta na botách a oblečení nosíme obrovské množství vlhkosti. Sníh z bot taje do koberečků, mokré bundy se odpařují a výsledkem je takřka okamžité zamlžení oken.
Mnozí řidiči se snaží tento problém řešit puštěním ventilátoru na maximum a zuřivým utíráním čelního skla hadříkem, což zanechává jen šmouhy. Zapnutá klimatizace přitom tento problém vyřeší během několika vteřin. Vzduch procházející přes výparník se zbaví vlhkosti dříve, než je ohřát a vpuštěn do kabiny.
Pokud máte v autě v zimě neustále vlhko, koledujete si o další problémy. Vlhkost zalézá do čalounění, vznikají plísně a trpí i elektronika vozu. Moderní auta jsou plná citlivých čidel a řídících jednotek, kterým kondenzovaná voda rozhodně nesvědčí. Tlačítko AC tak v zimě slouží primárně jako nástroj bezpečnosti a prevence, nikoliv jako regulátor teploty.
Většina moderních vozů je navíc vybavena inteligentním řízením. I když máte tlačítko AC zapnuté, kompresor neběží neustále na plný výkon. Systém pozná, kdy je potřeba pouze vysoušet a kdy chladit. Spotřeba paliva se tak u moderních aut navyšuje naprosto minimálně, často v řádu setin litru, což v celkových nákladech na provoz ani nepoznáte.
Suma, která zabolí
Oprava klimatizace rozhodně nepatří mezi levné záležitosti. Pokud dojde k zadření kompresoru, nestačí vyměnit jen tuto jednu součástku. Celý systém se musí propláchnout, protože v trubkách kolují mikroskopické kovové špony, které by nový kompresor okamžitě zničily. Často je nutné měnit i vysoušeč a kondenzátor.
U běžného vozu nižší střední třídy se bavíme o částkách začínajících na dvaceti tisících korunách. U prémiových značek se účet může vyšplhat mnohem výše. Mechanici se shodují, že těmto výdajům se dá snadno předejít. Stačí jediné, systém pravidelně používat.
Další tipy pro řidiče
- Ranní škrábání oken u auta si způsobují řidiči sami
- Domácí oprava škrábanců na autě krok za krokem
- Co dělat, když se vybije autobaterka a nejde nastartovat či odemknout
