Národ Mayů žil na poloostrově Yucatán ve Střední Americe minimálně od roku 1800 před Kristem. Na tomto místě viditelně prosperoval tisíce let, jenže podle velkého množství studií se mezi lety 800-1000 tato civilizace totálně zhroutila. Termín „zhroutila“ ale vyvolává dojem ruin zarostlých vegetací. Celý proces byl mnohem komplexnější. Co za jejich koncem stálo?
Jsou stále mezi námi
Pro začátek je třeba podotknout, že lidé tohoto národa mezi námi stále existují. Jak podotýká profesorka antropologie Lisa Lucero z Univerzity v Illinois, „Zkolaboval jejich politický systém, nikoli samotná společnost. Ve Střední Americe i dalších oblastech tak dnes žije na 7 milionů Mayů, potomků původního národa.“
Roztroušená společnost
Staří Mayové neměli jednoho ústředního vůdce po vzoru antického Říma, ani nebyli sjednocení v jednom státě. Jejich civilizace se místo toho sestávala z mnoha malých celků, každý soustředěný kolem většího města. A i když tato centra kultury i obchodu sdílela kulturní a náboženské podobnosti, každé mělo vlastního panovníka, některé silnějšího než jiné.
Stejně tak se celá jejich civilizace nezhroutila najednou. Každé centrum si tento proces prožilo v trochu jiné době a jiným způsobem, některá ve výše udané době let 800-1000. Například oblast v jižní Mezoamerice, jako Tikal (dnešní Guatemala) zanikla během 8. – 9. století kvůli politickým rozbrojům a také problémům životního prostředí.
V dalších regionech rostla populace příliš rychle, příkladem je Chichén Itzá na současném poloostrově Yucatán, uvádí akademici.
Ani rozpad, ani stát
„Kolaps není termín, který by tu bylo adekvátní na Maye použít, stejně tak je samotné nelze zařadit pod jedno jméno,“ uvádí Marilyn Masson, vedoucí katedry antropologie na univerzitě v Albany. „Mayský region byl opravdu velký, s mnoha politickými systémy a samostatnými prostředími, stejně tak mnoha jazyky.“
Když se Chichén Itzá začala rozpadat, bylo to hlavně kvůli dlouhodobému suchu v 11. století. Zato Mayapán ve stejné oblasti začal silně prosperovat. „Mayapan měl šlechtice, kněží, stovky náboženských svazků, komplexní astronomii a panteon bohů,“ uvádí Masson. „Většina toho, co dnes víme o raném mayském náboženství, pochází právě z těchto knih. A pak o lidí, kteří se setkal s Evropany a tento kontakt přežili.“
Kam se poděl talentovaný Ján Kroner: Představitel Nebojsy se před více jak 10 lety stáhl z veřejnosti
Zatímco Mayapán uvadal ještě před evropskou invazí, částečně kvůli válkám, další město, Ti´ho, v té době naopak rostlo. Mayské státy tak i po zdecimování této oblasti válkou a chorobami stále existovaly. „Vždycky bychom si měli pamatovat, že poslední mayský stát, Nojpetén, padl až v roce 1697, což je docela nedávno,“ podotýká Guy Middleton, hostující badatel katedry historie na Newcastle university.
Proč tedy civilizace padla?
Za příčinu je zpravidla vydávána kombinace vlivu politiky a životního prostředí. Rozbor hornin v místních jeskyních ukazuje, že se v oblasti v letech 800–930 objevilo několik období extrémního sucha, které trvaly několik let.
„A protože ti nejsilnější králové spoléhali na městské nádrže, ze kterých při každoročním suchu čerpali místní farmáři vodu, znamenaly slábnoucí deště obecný pokles vody k dispozici. To zničilo úrodu a padla tím moc krále,“ uvádí Lucero. „Dá se říct, že rostoucí sucho obecně umocňovalo jakékoli problémy, které měli králové zrovna v té dobu.“
Další politické problémy pak vycházely z faktu, že vladaři odvozovali moc od panteonu bohů. „Utrpení ze sucha způsobovalo ztrátu důvěry lidu ve vládce, což je v případě takového napojení mnohem horší, než jen ztratit důvěru ve vládu,“ uvádí profesor antropologie Justine Shaw z College of the Redwoods v Kalifornii.
Pád jednoho, šance pro druhého
Nicméně „kolaps“ jednoho centra znamenal kolikrát příležitost pro okolí. Třeba oblast Cochuah na Yucatánu vzkvétala během konečného klasického období (800-930) poté, co byla většina jihu vylidněna právě kvůli suchu a politickým třenicím.
„Ale i tady byla nakonec většina ztracena kvůli okupantům,“ podotýká Shaw. Vzorec pádu na jednom místě a rozvoje jinde pokračoval po celou dobu evropské invaze do regionů. V roce 1697 dobyli poslední mayské město Španělé, národ však přežil. Španělská vláda nad koloniemi skončila v roce 1821.
„Mayové neuvěřitelně trpěli, opakovaně se neúspěšně snažili o vzpouru. Postrádali totiž adekvátní politickou sílu i osobnosti v zemích, kde přebývali,“ říká Middleton. „Je důležité si tedy uvědomit, že klasická mayská města padla, ale kultura se změnila, Mayové prostě nezmizeli.“
Obecná škola: Smrt Edy podle skutečné tragédie a Zdeněk Svěrák dostal jméno po zesnulém bratrovi
Zdroje: LiveScience, Wikipedia, Harvard
