Život po čtyřicítce bez partnera znamenal ještě nedávno hlavně pro ženy určitou ostrakizaci. Minimálně snahu okolí ji dát s někým dohromady nebo otázky, proč tomu tak je. Takový stav nebyl ve společnosti brán za “správný” a rodina či přátelé se dotyčnou snažili “napravit”. Posunuli jsme se ovšem do momentu, kdy to ani pro jedno pohlaví už není nic zvláštního.
Single napříč společností
Single lidé, tedy bez stálého partnera, přibývají skutečně napříč celou společností. Údaje Eurostatu z roku 2017 dokonce uvádí, že až třetina všech domácností celé Evropské unie je jednočlenná. V součtu se tak jedná o cca 72 milionů single osob. Nedávno proběhla studie na vzorku více jak 5 900 dospělých, která ukázala ještě překvapivější okolnosti.
Single ženy vykazují obecnou větší životní spokojenost, což se týkalo i intimního života. Po stálém partnerovi toužily méně. Je z toho jasně patrné, že absence partnera neznamená ani pro jedno pohlaví celibát. Studie rostoucího fenoménu dávají “na frak” starému přesvědčení, že single ženy jsou nešťastné. Svobodní muži byli vnímání vždy pozitivněji.
Důvod absence svazku?
„Dnes mám čtyřicítku na krku a asi jsem teda něco prošvihla, ale po té frustraci v posledních letech se na ty svoje kamarádky s dětmi a manžely dívám znova, jak jsou uhnané, žijí mezi domácností a pískovištěm… některé se už rozvádějí… a je mi jasné, že tohle jim nezávidím,“ uvedla pro Lui jedna z respondentek. Už si ani nedokáže představit, že by se k ní někdo nastěhoval.
Stará perspektiva hodné holčičky
Hodně dnešních žen v jejím věku vyrůstalo se vleku stereotypu, který stanovil hodnotu či úspěšnost ženy podle kvalitního sňatku a rodiny. „Hodné holky se často snaží naplnit představy všech okolo, jen ne ty své,” vysvětluje pro Novinky genezi problému lektorka a terapeutka emočních zranění Monika Kavalieri.
Postupem času opět zjistí, že právě svobodný život jim umožní skutečné sebenaplnění. Tedy věrnost sobě samým. I tohle ale nese určité riziko. Psycholožka Radana Rovena Štěpánková vidí single život jako skvělou fázi pro osobní rozvoj. Varuje ale před možností, že se bude jednat o únikový mechanismus, nikoli vědomou volbu.
Základní výhody?
Plynou v podstatě z předchozího, jedná se primárně o čas věnovaný sobě či svobodu rozhodování. Udržování vztahu je velkou časovou investicí, single stav dovoluje plnění vlastních priorit a cílů. „Bez vlivu partnera mají lidé často možnost ujasnit si své hodnoty, zájmy a osobní cíle,“ vysvětluje dle Flowee klinická psycholožka Caroline Weinsteinová.
Právě ony jsou totiž ve vztahu často více či méně obětovány na oltář rodiny a “společných cílů”. Je však faktem, že i single život není pro každého a vyžaduje určitou psychologickou odolnost. Samota nejen dle Štěpánkové není pro člověka přirozená. „Mnozí single se cítí osaměle a je u nich větší pravděpodobnost rozvoje psychických potíží.”
Fáze zrání
Stejně jako partnerský vztah nemusí být navždy, platí to samé pro single období. Právě v této fázi mohou lidé posilovat vlastní odolnost, ujasnit si touhy a cíle a v budoucím vztahu fungovat mnohem lépe. Budou si navíc jistější, koho hledají a co od něj chtějí. Samostatný člověk pak nebude také druhého činit odpovědným za vlastní štěstí, podotýká Štěpánková.
