Sci-fi komedie Zítra vstanu a opařím se čajem ukrývá pod slupkou absurdního humoru překvapivě temné zákulisí plné tragických lidských osudů. Natáčení legendárního snímku poznamenal šok z děsivě autentických nacistických masek i blížící se smrt hlavní ženské hvězdy. Oblíbené dílo navíc po mnoha letech tvrdě narazilo na nekompromisní televizní cenzuru a dodnes fascinuje neuvěřitelnou improvizací barrandovských mistrů.
Zuzana Ondrouchová
Režisér Jindřich Polák dal hlavní hvězdě snímku možnost vybrat si hereckou partnerku pro důležitou romantickou linku. Petr Kostka ukázal na Zuzanu Ondrouchovou a stvořil před kamerou velmi sympatickou dvojici. Úspěšná premiéra se bohužel nesla v hořkém duchu blížící se osobní tragédie. Nadaná herečka podlehla pouhých osm měsíců po uvedení filmu agresivní formě leukémie. Role půvabné Evy Kroupové tak provždy zůstala její úplně poslední uměleckou prací.
Zneuctěná uniforma
Filmaři si zakládali na maximální historické věrnosti a pověřili uznávaného výtvarníka Theodora Pištěka návrhem dokonalých kostýmů pro německé velení. Složité distinkce, dobová vyznamenání i vzácné řády naprosto přesně odpovídaly historické realitě a stužky herci nosili pečlivě našité v korektním pořadí.
Slavný kostymér si po mnoha letech vzpomněl na luxusní bílou uniformu Hermanna Göringa a chtěl ji s odstupem času využít pro svůj další projekt. Návštěva barrandovského fundusu ovšem přinesla obrovské zklamání, přičemž důvodem byla naprostá neúcta k filmové historii. Vzácný kostým mezitím někdo necitlivě přešil na obyčejnou hotelovou uniformu pro vrátného.
Nelogické umístění a Aleš Brichta před kamerou
Kulisy vůdcova hlavního stanu prošly v průběhu let bedlivým zkoumáním pozorných diváků. Exteriér betonového bunkru měl evokovat slavné Vlčí doupě, ovšem architektonické detaily odpovídají spíše objektům československého pohraničního opevnění z předválečných let. Odborníci odhalili pouhou filmovou stavbu podle nelogicky umístěných obranných střílen a nepatřičně vzrostlého stromu. Dřevina stála přímo před hlavním vchodem do objektu, přičemž stavitelé skutečného armádního krytu by takovou strategickou překážku bez váhání okamžitě pokáceli.
Scéna s promítáním dokumentárních záběrů překvapenému diktátorovi využívá velmi specifický hudební podkres. Zvukaři sáhli po staré německé skladbě od hudebního skladatele Hanse-Otty Borgmanna. Sugestivní píseň zazněla v německé kinematografii poprvé v roce 1937 a svůj charismatický hlas jí tehdy propůjčila hvězdná Pola Negri. Ve stejném snímku se na zlomek vteřiny před kamerou mihl i tehdy velmi mladý Aleš Brichta, který si na barrandovském place přivydělával jako nenápadný komparzista v okrajové roli hlídače.
Vypůjčené archivy
Dějová linka zasazená do filmové přítomnosti se striktně odehrává v tehdy vzdáleném roce 1996. Diváci tento přesný letopočet snadno vypočítají z úvodního dialogu stárnoucího Klause Abarda. Nacistický spiklenec při tajné schůzce v Jižní Americe zcela jasně uvádí svůj přesný věk v době konce války a vzápětí suverénně přidává i své aktuální dožité roky.
Velkolepé scény z obrovského řídicího střediska fiktivní společnosti Universum nevznikaly v papundeklových pražských ateliérech. Tvůrci si chytře vypůjčili několikavteřinový autentický záběr přímo z americké vesmírné agentury NASA. Podobným vizuálním trikem si štáb pomohl u krátkého prostřihu na sluncem zalitou písečnou pláž. Exotická krajina, která vhodně podtrhuje napjatou atmosféru jednání uprchlých spiklenců, leží ve skutečnosti v tisíce kilometrů vzdáleném jihoamerickém Peru.
Politická kritika
Základní myšlenka celého projektu vychází z povídky Kursk z pera spisovatele Ludvíka Součka. Původní literární dílo barvitě popisovalo nečekané přistání stroje času uprostřed největší tankové bitvy druhé světové války. Souček za svůj odvážný text tvrdě narazil u vysokých komunistických funkcionářů.
Normalizační režim vnímal příběh jako hrubý výsměch sovětské armádě a autor čelil ostré politické kritice. Tvůrci sci-fi komedie proto museli scénář upravit do přijatelnější podoby. Natáčení nakonec podpořila sama tuzemská armáda poskytnutím třiceti vojáků a oficiálním povolením vstupu do střeženého výcvikového prostoru.
Zítra vstanu a opařím se čajem můžete zhlédnout na Primě v sobotu 28. února od 15:05.
