První víkend po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti slavíme Velikonoční neděli. Už týden předtím však začíná Pašijový týden, během kterého si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista. Stejně tak k tomuto období patří pohanské zvyky.
Proč Zelený čtvrtek
Přívlastek zelený byl do českého jazyka převzatý z němčiny, kde zkomolením původního názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) vznikl Gründonnerstag. Zkomolení má pravděpodobně co dělat s pověrami, které se k tomuto dni váží.
Co dělat a nedělat na Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění. Rodiny se modlili a všichni se umyli rosou, která bránila onemocnění šíje i dalším nemocem. V tento den se uklízelo a smetí se odnášelo na křižovatku cest, aby se nedržely v domě blechy. Aby stavení opustil hmyz a myši, zvonilo se paličkou na hmoždíř.
O Zeleném čtvrtku byste si neměli nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou by se vám hádky měly vyhýbat a peníze by si k vám naopak měly samy najít cestu. A pokud na zahradě ještě předtím, než se na Zelený čtvrtek rozední zatřesete stromy, urodí se vám více ovoce. Dříve také hospodáři v tento den zasévali hrách a len, aby jim dobře prospívaly.
Možná už jste slyšeli o tom, že o Zeleném čtvrtku je vhodné jíst zelí, špenát nebo salát z kopřiv. Důvod? Naši předci věřili, že právě toto dodá tělu zdraví na celý rok. Podle jiné pověry je však nutné se v tento den také postit a konzumovat jen zeleninu.
Jak to mají křesťané
Zelený čtvrtek byl v minulosti významným dnem pro hříšníky. Ti byli právě v tento den přijímáni zpět mezi věřící. Suché větve církevního stromu, které představovaly hříšníky, se poté opět zazelenaly.
Na Zelený čtvrtek si křesťané připomínají poslední večeři Páně. Na té Ježíš ustanovil svaté přijímání. Na Zelený čtvrtek večer odlétají zvony do Říma. To znamená, že v kostelích je až do Bílé soboty ticho. Tradiční kostelní zvonění v tento čas nahradí děti s řehtačkami. Jejich zvuk by měl z domů a stavení vyhánět nečisté síly. Na Zelený čtvrtek navíc dříve mívali lidé odpoledne volno a pekli jidáše. Sladké pečivo z kynutého těsta, které se nakonec potřelo medem. Kdo snědl jidáše, měl být zdravý.
Chorvatské moře skrývá novou hrozbu. Turisty děsí krásná, ale nebezpečná ryba
Zatímco tradice na Velikonoční pondělí se na většině míst republiky dodržují dodnes, Zelený čtvrtek se již příliš nedrží. Děti s řehtačkami tak můžete potkat jen v oblastech se silnými folklórními tradicemi. Například v Pošumaví, na Chodsku, Valašsku nebo Slovácku.
Pověra v západních Čechách
Na západě Čech se dříve mluvilo o tom, že pokud zůstane po Zelený čtvrtek ve vesnici mrtvola nějakého souseda, přinese to do vesnice oheň. To samé však platilo také na Velký pátek a Bílou sobotu. V Orlických horách zase lidé házeli do studny chleba namazaný medem. Důvod? Aby v nich zůstala po celý rok voda.
