Zdeněk Svěrák slaví v sobotu devadesáté narozeniny a k jubileu přijímá gratulace ze všech stran. Během protestů na Letenské pláni mu nedávno zazpívalo čtvrt milionu lidí, na komorní setkání do Divadla Járy Cimrmana se chystají jeho nejbližší kolegové. Daniela Kolářová usilovně přemýšlí nad dárkem a Václav Klaus nešetří ostrou kritikou.
Zpěv na Letenské pláni a kritika exprezidenta
Oslavy narozenin odstartovaly ve velkém stylu na demonstraci spolku Milion chvilek. Zdeněk Svěrák z pódia kritizoval vládu Andreje Babiše kvůli snižování výdajů na obranu a zásahům do neziskového sektoru i životního prostředí. Silně se vymezil proti snahám ovlivňovat veřejnoprávní média. „Zestátnit rozhlas a televizi není legrace, ale drzost,“ řekl publiku. Dav čítající kolem dvou set padesáti tisíc lidí mu pak hromadně zazpíval. Od organizátorů si odnesl sazenici smrku srbského a balíček papírových kapesníků.
Účast na Letné vyvolala ostrou reakci Václava Klause. Bývalý prezident herce označil za symbol předlistopadového režimu. „Byl tím, kdo z bývalého režimu nejvíc profitoval a nejvíc ho de facto reprezentoval,“ prohlásil v rozhovoru pro Parlamentní listy. Svěrák na tato slova odmítl reagovat. Sám se netají tím, že po srpnu 1968 vystoupil z komunistické strany. Podepsal také Antichartu ze strachu o osud domovského divadla, čehož později velmi litoval.
Filmové manželství s Danielou Kolářovou
Na komornější oslavu přímo v divadle dorazí i Daniela Kolářová. Společně si zahráli manželský pár hned ve čtyřech snímcích, ke kterým patří Na samotě u lesa, Akumulátor 1, Vratné lahve a Betlémské světlo. Herečka se nyní snaží vymyslet originální dárek. Obyčejnou láhev alkoholu rovnou zavrhla a hledá spíše drobnou pozornost, která by ho mile překvapila.
Spolupráci na place si vždycky pochvalovala. Vyhovovaly jí kvalitní scénáře, které oslavenec psal často přímo jí na tělo. Vyhýbala se tak povrchním textům a raději trávila čas na své zahrádce na Příbramsku. O sdílení skutečné domácnosti má ale jasnou představu. „Byl to bezvadnej filmovej manžel, ale v reálu bych ho nikdy nechtěla,“ přiznala s úsměvem a dodala, že je na ni zkrátka příliš neklidný.
Obavy ze ztráty umělecké energie
Práce představuje pro Zdeňka Svěráka hlavní hnací motor. Vnímá ji jako zásadní důvod, proč se i ve vysokém věku cítí fyzicky dobře. Psaní her a účinkování ho naplňuje natolik, že si konec kariéry vůbec nepřipouští. Největší strach má z momentu, kdy by mu zdraví neumožnilo tvořit. Pokud by přišel o možnost psát a hrát, ztratil by podle svých slov radost ze života.
Rád by hrál až do úplného konce. V souboru to není nic výjimečného, podobně na jevišti působil do posledních dnů Ladislav Smoljak nebo Jan Kašpar. Když Kašpar po pádu ze stromu ochrnul a chtěl z divadla odejít, Svěrák mu to rychle rozmluvil. Vymyslel pro něj speciální sedací role a udržel ho tak u herectví. Sám Kašpar pak na vozíku dokonce potkal svou budoucí manželku.
Podmínky na place a vzpomínky na kolegy
Během desítek let u filmu zažil řadu neobvyklých situací. Když kývl na účast ve snímku Kalamita, hrál v cizím kostýmu po Ladislavu Smočkovi. Roli přijal s jedinou podmínkou. Režisérka Věra Chytilová na něj nesměla během natáčení křičet. Dlouhou spolupráci s vlastním synem pak odstartoval snímek Obecná škola. Scénář původně psal pro Víta Olmera, nakonec se ho ale ujal Jan Svěrák s čerstvým diplomem z dokumentaristiky.
Dnes už s nostalgií vzpomíná na kolegy, kteří s ním točili slavné filmy. V šatně má stále vystavenou fotografii, boty a bustu Ladislava Smoljaka. Silně vnímá herecké obsazení komedie Vesničko má středisková. Řada jeho tamních přátel včetně Mariana Labudy či Rudolfa Hrušínského už zemřela. On sám považuje tento film za krásný dar, který mu je navždy uchoval v paměti.
