Herec, kaskadér a svérázný moderátor Zdeněk Srstka (†83) by dnes slavil devadesátiny. Na plátně i v televizi působil jako rváč a tvrďák, ve skutečnosti to ale byl citlivý chlap s velkým srdcem pro zvířata i lidi kolem sebe. Na konci života už ho sužovaly velké bolesti, přesto byl stále plný humoru a lásky k manželce Aleně. Právě jí se tehdy svěřil se svým posledním přáním.
Silák, který si získal diváky
Zdeněk Srstka se narodil 26. září 1935 v pražských Holešovicích do domova, kde to vonělo uzeným a čerstvým masem, protože jeho táta byl řezník. Měl tedy našlápnuto spíš do rodinného krámu než na filmová plátna. Jenže kdo ho někdy v životě potkal, ví, že Srstka byl odjakživa k nezastavení.
Vyučil se sice elektromechanikem, ale doopravdy ho pohltil sport. Vzpírání mu přineslo bronz z mistrovství Evropy 1957 a dokonce i účast na olympiádě v Římě. A když zrovna nezvedal činky, rval se v ringu nebo zkoušel zápasnické chvaty. Já si ho vybavuju hlavně jako chlapa, který měl pořád v očích jiskru soutěživosti, takový ten typ, co musí pořád někoho nebo něco přetlačit.
Díky silové postavě a tvrdým rysům se brzy objevil ve filmech. Poprvé si zahrál pistolníka v Limonádovém Joeovi (1964) a brzy se stal vyhledávaným kaskadérem. Režiséři ho obsazovali do rolí rváčů, strážných a drsných chlapíků. Diváci si ho pamatují i z komedií Marečku, podejte mi pero!, Kulový blesk nebo Rozpuštěný a vypuštěný.
Přestože šlo často o drobné role, dokázal je proměnit ve filmové momenty, na které se vzpomíná dodnes. Slavná hláška „Hliník se odstěhoval do Humpolce“ mu zajistila pamětní desku přímo v Humpolci.
Zvířata a pořad Chcete mě?
Vedle filmu byl Srstka také tváří televizního pořadu České televize Chcete mě?, kde se po boku Marty Kubišové léta staral o osudy opuštěných zvířat. Producent Čestmír Kopecký vzpomínal pro Super.cz na natáčení, kdy Srstka bez obav vytáhl z klece údajně zlého dobrmana a klidně mu řekl: „Pojď, neboj se, tak ty jsi prej zlej.“
Sám Srstka se netajil tím, že ho zvířata provázela od dětství. „Kydal jsem hnůj, dojil krávy a to je, pane, pěkná makačka,“ vzpomínal. Doma choval králíky, slepice a psy. V posledních letech byl jeho věrným společníkem boloňáček Sirius, kterého s manželkou Alenou přezdívali Syreček.
„Pejsci jsou odjakživa moje srdeční záležitost,“ řekl v roce 2018 pro iDNES.cz. Právě natáčení pořadu o zvířatech ho drželo při životě až do samotného konce.
Láska na stará kolena
Se svou první ženou měl syna Jiřího, který to později dotáhl až na ředitele Národního divadla. Druhou svatbu si nechal až na stará kolena. Krátce před třiašedesátými narozeninami si řekl ano s o šestnáct let mladší Alenou. Ta po jeho smrti pro eXtra.cz přiznala: „Bylo to mezi námi silné. Přátelé nám říkali, že i po dvaceti letech to mezi námi pořád jiskřilo. Stále mi opakoval, jak mě miluje a že se mnou je to jeho nejkrásnější období života.“
Alena Srstková je malířka, která se věnuje především krajinomalbě. Sama říká, že k malování ji přivedly emoce z dětství stráveného v Železných horách. Její obrazy putovaly i do Anglie a Švédska, ale před pár lety musela štětce odložit. „Začátkem roku 2018 jsem přerušila svoji činnost z důvodu péče o nemocného manžela,“ píše na svém webu. Po jeho smrti se k malování vrátila.
Těžké loučení
Poslední roky Srstkova života byly poznamenané bolestmi zad a zdravotními komplikacemi. Byl odkázán na pomoc druhých, ale humor a přímost ho neopouštěly ani v těžkých chvílích. Vdova Alena popsala jeho odcházení těmito slovy: „Říkal mi: ‚Prosím tě, už mě zabij, nebo se strháš.‘ Nejsmutnější vzpomínka na jeho konec je, když jsem mu dávala poslední pusu doma. Bylo vidět, že už odchází.“ Záchranáři však rozhodli o převozu do nemocnice, kde 29. července 2019 vydechl naposledy.
Dnes by Zdeněk Srstka oslavil devadesátiny. Místo oslav na něj rodina a přátelé vzpomínají u jeho hrobu. „Každý den na něj myslím a každý den mu za všechno děkuju,“ řekla vdova Alena pro eXtra.cz. Stále si u kulatého stolu na zahradě povídá s manželem a dodržuje jejich zvyky.
Srstka patřil k těm, kteří dokázali spojit sílu s něhou. Na plátně působil jako rváč, v životě byl velký citlivka se slabostí pro zvířata a svou rodinu. A i když poslední roky přinesly bolest, jeho odkaz zůstává v české kultuře pevně zakořeněný.
Středeční Ulice: Spory na radnici, Petrovo přání a v hospodě se řeší podezření z úplatku
Zdroje: autorský text, Web Aleny Srstkové, Super.cz, iDNES.cz, Expres.cz, eXtra.cz
