Ledviny patří mezi nejvytíženější orgány v těle, ale když přestanou fungovat správně, většina lidí to zjistí pozdě. Chronické onemocnění ledvin (CKD) je tichý zabiják milionů lidí po celém světě. Teď se však objevuje nová naděje – chytrá maska, která nemoc rozpozná podle chemie vašeho dechu.
Když selhává filtr života
Chronické onemocnění ledvin je záludné hlavně tím, jak nenápadně začíná. Ledviny postupně ztrácejí schopnost filtrovat odpadní látky a přebytečnou vodu z krve. Zpočátku to nebývá poznat – žádná bolest, žádné varovné signály. Když už se objeví příznaky, bývá pozdě.
Mezi ty nejčastější patří časté močení, pěnivá nebo tmavá moč, únava, slabost, ztráta chuti k jídlu nebo potíže se spánkem. K tomu otoky nohou, rukou a obličeje, svalové křeče nebo suchá a svědivá kůže. Jenže ruku na srdce – kdo si spojí nespavost nebo únavu s ledvinami?
Podle amerického CDC trpí touto nemocí přes 35 milionů Američanů a většina z nich o tom nemá ani tušení. Podobná situace panuje i v Evropě. Včasná diagnostika je přitom zásadní. A právě tady nastupuje technologie, která by mohla změnit pravidla hry.
Chytrá rouška jako diagnostický nástroj
Vědci z univerzity v Římě přišli s nápadem, který by ještě před pár lety zněl jako sci-fi: zabudovali senzor chemických látek do běžné chirurgické roušky. A funguje to.
Odborníci zjistili, že lidé s nemocnými ledvinami dýchají trochu jinak než ti zdraví. Ne snad že by to bylo poznat pouhým nosem, ale v jejich dechu se objevují chemické látky, které by tam za normálních okolností neměly být – třeba amoniak, aceton nebo i stopy alkoholu jako ethanol či propanol.
Tyto látky by měly z těla mizet močí, jenže když ledviny nestíhají, zůstávají v krvi a nakonec se dostanou ven i dechem. A právě na tyhle neviditelné signály je nová chytrá rouška naprogramovaná – dokáže je zachytit a upozornit, že ledviny možná nefungují tak, jak by měly.
Čtvrteční Ulice: Sářina omluva, Anežčina nespokojenost, nečekaná omluva a návrat Běty
Testy proběhly na stovce dobrovolníků, polovina s již potvrzeným onemocněním ledvin. Chytrá rouška dokázala rozlišit nemocné od zdravých s 84 % úspěšností u pozitivních případů a 88 % u negativních. Co víc – výzkum naznačuje, že data ze senzoru by mohla napovědět i stupeň pokročilosti nemoci.
Co čeká medicínu dál?
Zatímco tradiční testy na CKD spoléhají na krevní odběry nebo rozbory moči, tato metoda nabízí bezbolestnou a rychlou alternativu. Hodí se pro pravidelné screeningy, včasné záchyty nebo sledování vývoje nemoci.
„Zavedení této technologie může výrazně zlepšit péči o pacienty s CKD tím, že usnadní včasné rozpoznání změn v průběhu onemocnění,“ uvedli autoři studie Sergio Bernardini a Annalisa Noce.
I když si tuhle chytrou roušku zatím v lékárně nekoupíte, vývoj jede dál a vědci věří, že by se mohla do běžné praxe dostat už během několika let.
