Bouřky jsou součástí léta stejně jako zmrzlina nebo výlety k vodě. Jenže zatímco běžný člověk za oknem pozoruje blesky a počítá vteřiny do hromu, hasiči mají plné ruce práce. V Česku se za rok objeví i čtyřicet bouřkových dnů – a ne vždy to končí jen mokrými keckami. Požár v domě, zničená elektronika, ale i smrtelná zranění nejsou výjimkou. Proto jsme dali dohromady rady hasičů, jak se během bouřky chovat, čemu se vyhnout a jak ochránit nejen sebe, ale i svůj domov.
Jak se chovat venku, když se blýská na lepší časy
Předpověď počasí není jen záležitostí pro babičky a horaly. V létě se vyplatí mrknout na ni každý den – zvlášť pokud se chystáte ven. Když meteorologové varují před bouřkami, raději výlet přesuňte. V přírodě totiž stačí, aby se nebe zatáhlo o pár minut dřív, a rázem jste z turistické pohody v nebezpečné situaci.
Pokud vás bouřka zastihne na túře, snažte se co nejdřív opustit vyvýšené části krajiny – holé pláně, hřebeny hor nebo osamělá místa. Právě tady blesk zasahuje nejčastěji. Kovové předměty, jako jsou trekové hole nebo deštníky s kovovou konstrukcí, raději uložte stranou. Neopírejte se o skály, zdi ani o stromy – blesk může proud vést i přes tyto povrchy.
Ideální úkryt v přírodě poskytne hustý les, nikoliv však jednotlivé stromy. Lepší je nižší porost nebo údolí. V případě nouze si dřepněte na zem s nohama u sebe – nelehejte si, protože tím zvětšujete plochu kontaktu se zemí. A pokud máte možnost dostat se k autu, neváhejte. Uzavřený vůz je jedním z nejbezpečnějších míst, kde přečkat bouřku, nestůjte však s autem pod stromem, mohla by na vás spadnout větev nebo rovnou celý strom.
Nebezpečí ve vodě a v kempech
Voda je výborný vodič, což znamená jediné – pokud jste během bouřky ve vodě, okamžitě ji opusťte. Ať už plavete v moři, jezeře, na koupališti, nebo jste na loďce, neotálejte. Přesun na souš a vyhledání úkrytu je v takovém případě otázkou přežití.
V kempech je dobré myslet na bezpečnost ještě před stavbou stanu. Rozhodně se vyhněte vyvýšeným místům, blízkosti vody nebo osamělých stromů. Hasiči každé léto evakuují tábory u potoků a řek, které se během chvíle mění v rozvodněné proudy. Stan nestavte na kopci ani pod dráty – kovové součásti mezi stany mohou přitáhnout výboj.
První pomoc po zásahu bleskem
Zásah bleskem není jen rarita z novinových titulků. Může se stát komukoliv – na výletě, na hřišti, i na zahradě. A právě v prvních minutách jde často o všechno. Když se to stane, zkuste zachovat klid. Pak zkontrolujte, jestli je zraněný při vědomí a jestli dýchá. Když nedýchá, začněte s oživováním: dva vdechy, třicet stlačení hrudníku. Pokud dýchá, ale je v bezvědomí, uložte ho na bok do stabilizované polohy a zavolejte pomoc. Každá vteřina se počítá.
Pondělní Ulice: Nevydařená rozlučka, pomoc Erikovi a potíže s Peškem
Kdo přežije zásah bleskem, měl by zamířit rovnou k lékaři – i když se cítí v pohodě a nic ho nebolí. Tělo totiž může být zasažené zevnitř. Poškozené nervy, arytmie nebo poruchy dýchání se často ozvou až s odstupem. A hlava na tom nebývá o moc líp. U mnoha lidí se po tak silném zážitku rozjede úzkost, nespavost nebo deprese. I duše si zaslouží první pomoc.
Jak ochránit domov před úderem blesku
Domácnost nemusí být vždy bezpečnou pevností. Blesk může udeřit přímo do budovy nebo do elektrického vedení poblíž a způsobit škody nejen na střeše, ale především na spotřebičích a elektroinstalaci. Základní ochranou je správně nainstalovaný hromosvod. Ten odvádí výboj bezpečně do země a chrání nejen samotnou stavbu, ale i její obyvatele.
Důležité však je, aby byl hromosvod pravidelně revidován odborníkem. Minimálně jednou za pět let – u rizikových objektů ještě častěji. Bez toho může být jeho funkce spíše iluzorní. A pokud rekonstruujete dům, myslete i na jeho obnovení – často se na to zapomíná.
Dnešní domácnosti jsou plné elektroniky a citlivých přístrojů. Televize, počítače, wi-fi routery, ale třeba i plynový kotel – všechno tohle může blesk během chvilky zničit. Nestačí mít jen hromosvod, hodí se i přepěťová ochrana, která funguje jako jakýsi nárazník proti výkyvům napětí. Ale úplně nejjistější je staré dobré pravidlo: když se blýská, vytáhněte všechno ze zásuvky. Klidně i ten drahý kávovar. Za pár minut to zapojíte zpátky – a bez rizika, že vám po bouřce zbydou jen oči pro pláč.
Jak se chovat doma během bouřky
Když bouřka udeří, zavřete všechna okna a dveře. Zajistíte tak, že silný vítr nevyrazí skla a zároveň zabráníte vniknutí vody. Vyvarujte se kontaktu s vodou – nepoužívejte sprchu, nevařte na plynu, nedotýkejte se kovových částí vodovodního řadu. Proud se může přenášet i těmito cestami.
Při bouřce není vhodné stát u oken nebo používat pevnou linku. Ač to zní staromódně, přepětí se může přenést i přes telefonní vedení. Chovejte se, jako by všechny elektrospotřebiče mohly v tu chvíli „ožít“ – protože to je přesně to, co výboj způsobí. V případě potřeby si připravte baterku – výpadky proudu nejsou během bouřky ničím výjimečným.
A pokud máte doma domácí mazlíčky nebo malé děti, mějte je v klidné části bytu, dál od oken i techniky. Zvířata bývají při bouřce velmi neklidná a mohou nechtěně způsobit zranění sobě i vám.
Když přijde extrém: kulový blesk
Čas od času se objeví i fenomén zvaný kulový blesk. Jeho chování je stále záhadou, vědci o něm ví méně, než by chtěli. Může vniknout otevřeným oknem, pohybovat se v místnosti a způsobit požár nebo výbuch. V Česku jsou zdokumentovány i smrtelné případy.
I proti kulovému blesku se dá alespoň částečně bránit – mít okna zavřená, eliminovat kovové předměty v okolí a vypnout co nejvíce spotřebičů. Absolutní obrana neexistuje, ale platí, že dobře chráněná domácnost je méně zranitelná.
Golfský proud se zpomaluje. Vymizí jaro a podzim? Evropě hrozí ztráta „přírodní klimatizace“ a extrémní počasí
Zdroje: Hasičský záchranný sbor ČR, Nový Čas, ČHMÚ
