Zapomenutí hrdinové: Československé piloty RAF po návratu z války čekalo mučení, vězení i zákaz vyznamenání

„Ještě nikdy na poli lidských konfliktů tolik nevděčil tak velký počet lidí tak nemnohým.“ Britský premiér Winston Churchill děkoval před 80 lety touto větou také československým letcům RAF. Ti se totiž do bitvy o Velkou Británii zapsali doslova zlatými literami. Patřili mezi špičku i stran počtu sestřelů. Nejúspěšnějším stíhačem Francie se stal Alois Vašátko se 16 sestřely.

REKLAMA

Ti, kteří psali historii

Pozadu za Vašátkem nezůstával ani František Peřina. Když Francie 21. června 1940 kapitulovala, dostali se českoslovenští vojáci přes kanál do Británie. Už během července pak vznikla československá 310. stíhací a 311. bombardovací peruť.

Do bojů zasáhli naši letci už v září, další jednotky v rámci RAF vznikly v následujícím roce. Vzhledem k jejich počtu mohl být také vytvořen „Czechoslovak wing“, tedy stíhací křídlo sestavené výhradně z našich letců.

Vzdušná válečná esa

Vyznamenali se všichni. Jak už to ale bývá všude, i tady jsou nejlepší z nejlepších. Těmi byli Karel Kutellwascher s dvacítkou sestřelů a Josef František v 303. polské peruti. Za pouhé tři týdny dostal na zem 17 letadel. To bylo naprosto neuvěřitelné skóre, kterým se stal nejúspěšnějším nebritským stíhačem konfliktu.

Němcům však pořádně zatopili i další. Alois Vašátko si připsal 16, Peřina 15, Otto Smik 12, Miroslav Mansfeld 10, Josef Stehlík 10 a Václav Cukr 8 sestřelů. Dle údajů RAF vykonali tito letci těžko uvěřitelných 43,5 tisíce operačních letů. Během nich sestřelili nebo solidně poškodili 365 nacistických letounů.

Síla, na kterou bylo nutné brát zřetel

Československé perutě se tak záhy staly sílou, na kterou museli Němci chtě nechtě brát zřetel. Západními leteckými jednotkami prošlo v letech 1939-1945 na 2 500 československých vojáků. Odvrácenou stránkou byli samozřejmě padlí. Bylo to celkem 531 mrtvých či nezvěstných, 250 zraněných a taky 52 zajatých vojáků.

Sen o jaru

Když válka skončila, vraceli se tito piloti domů s vidinou skutečného míru a spokojeného života. Tohle všechno však v roce 1948 zpřetrhal komunistický puč. Následná 50. léta přinesla nejen jim obrovské utrpení. Ti, kteří bojovali za svou vlast, byli režimem mučeni, trýzněni, zavíráni a šikanováni.

Mohlo by vás zajímat:

Češi si zaplatili luxusní dovolenou v egyptské Hurgádě. Po příjezdu na hotel je čekalo nemilé překvapení

Snaha vyhladit i vzpomínky

Režim byl důsledný. Památka padlých nebyla nijak připomínána, legislativa zakazovala nošení jakýchkoli vyznamenání cizích států. Tedy až na výjimky povolené prezidentem, což byl tehdy stalinista Klement Gottwald.

Plného uznání se tak váleční piloti dočkali až po revoluci po roce 1989. Z původního souboru se tohoto dočkaly jen necelé dvě stovky pilotů.

Konec éry

Stejně jako u přeživších holokaustu je nejlepší pomstou režimu to, že se právě letci dožili vysokého věku. Poslední český pilot RAF, armádní generál Emil Boček, zemřel 25. března 2023 ve věku 100 let. Poslední letec RAF účastnící se bitvy o Británii, John Hemingway, skonal letos v březnu ve věku 105 let.

Mohlo by vás zajímat: