Představte si ráno, kdy vás budík vytáhne z postele a vy uvidíte první paprsky na západě. Vědci z Institutu Maxe Plancka pro meteorologii vytvořili model reality, kde se planeta Země točí opačným směrem. V tomto hypotetickém scénáři by Afrika připomínala rajskou zahradu plnou zeleně. Evropu by naopak drtily sibiřské mrazy a Amerika by čelila suchu, jaké historie nepamatuje.
Konec evropského tepla
Dnešní přívětivé klima starého kontinentu garantuje Golfský proud. Tato mohutná oceánská řeka funguje jako spolehlivé ústřední topení pro celou Evropu. V případě zpětného chodu planety by termohalinní cirkulace v Atlantiku zkolabovala. Teplá voda by zamířila do Pacifiku a Severní ledový oceán by rozšířil svůj ledový dech hluboko na jih.
Evropa by zůstala zcela bez ochrany před mrazivým vzduchem ze severovýchodu. Teploty v Česku by během zimních měsíců padaly hluboko pod nulu a vyrovnaly by se podmínkám, jaké panují na Sibiři. Praha by získala klima podobné Novosibirsku. Zemědělství v našich zeměpisných šířkách by ztratilo smysl a přežití společnosti by záviselo na masivním dovozu potravin.
Místo střídání čtyř ročních období by nastoupila vláda dlouhé a kruté zimy. Obyvatelstvo by muselo investovat obrovské prostředky do vytápění a izolací. Změna proudění v oceánech by pro Evropu znamenala nástup malé doby ledové.
Zelená Sahara
Afrika by v tomto modelu vyšla jako absolutní vítěz. Dnes vyprahlá Sahara a arabské pouště by dostaly masivní příděl vláhy. Monzuny by změnily trasu a přinesly by život do míst, kde nyní vládne jen horký písek. Severní Afrika by se proměnila v nejúrodnější oblast planety s bujnou vegetací.
Vědci v modelech vidí svět, kde pouště ustupují. Z celkové rozlohy souše by zmizelo dvanáct milionů čtverečních kilometrů vyprahlých oblastí. Planeta by získala sytě zelenou barvu a schopnost vázat násobně více oxidu uhličitého. Vegetace by pohltila emise a vzduch by se pročistil.
Katastrofa pro Ameriku
Americký kontinent by za změnu rotace zaplatil nejvyšší daň. Pasáty a tryskové proudění by nabraly opačný směr. Vlhký vzduch, který nyní zavlažuje Amazonii a východní pobřeží USA, by zůstal nad oceánem nebo by spadl v jiných koutech světa. Jih Spojených států by se proměnil v pustinu s kritickým nedostatkem vody.
Brazílie a Argentina by přišly o své deštné pralesy. Amazonský prales, plíce světa, by nahradila suchá savana a písečné duny. Ekonomiky postavené na pěstování kávy, sóji a obilí by čekal okamžitý krach. Biodiverzita v této oblasti by utrpěla fatální ránu a miliony živočišných druhů by čelily vyhynutí.
Nedostatek vody by zasáhl i hustě obydlené metropole. Města jako Atlanta nebo Miami by přišla o zdroje pitné vody. Migrační vlny z vysychající Ameriky by zamířily do nově úrodné Afriky a Asie. Geopolitická mapa světa by se přepsala výhradně podle dostupnosti vodních zdrojů.
Fyzika naruby
Změna směru otáčení by ovlivnila chování celé atmosféry. Coriolisova síla by působila opačně. Hurikány a tajfuny by se roztočily na druhou stranu a zasáhly by pobřeží, která nyní leží v bezpečí. Navigační systémy i letecká doprava by čelily chaosu, jelikož veškeré výpočty stojí na současných fyzikálních zákonech.
„Simulovaná retrográdní Země má více zelených ploch, což se dá určitě vnímat jako plus. Ale záleží na tom, kde žijete,“ uvedl Florian Ziemen pro vědecký portál Eos.org.
Tato změna by přinesla nový úsvit doslova i metaforicky. Slunce by vyšlo na západě a svou pouť po obloze by zakončilo na východě. Lidstvo by si muselo zvyknout na odlišný biorytmus a hvězdnou oblohu, která by se točila „špatně“. Tento svět by byl pro Evropany drsný, ale pro planetu jako celek možná zdravější.
