Letošní Vánoce máme úspěšně za sebou. Papír už je v popelnici, cukroví dojídáme a možná si říkáte, že letos to bylo zase o něco bohatší a nablýskanější než loni. Jenže Husákovy děti si pamatují doby, kdy svátky nebyly o hojnosti, ale o těžké improvizaci. Pamatují dobu, kdy se kapr balil do novin a mandarinky byly malý zázrak. Pojďme si s trochou nostalgie projít desatero, které dnešní generaci už nic neříká.
Stromek: Výbuch lesku a křivé větve
Dnes ladíme stromečky do jedné barvy, sledujeme na Instagramu dekoratéry nebo kupujeme dokonalé umělé jedle. Tenkrát? Estetika šla stranou. Platilo jednoduché pravidlo: Čím více řetězů, girland, lesku a ozdob, tím lépe.
Lidé byli chudí, a tak si to o Vánocích chtěli vynahradit. Stromky byly často přeplácané a křivé, ale byly naše. A co na nich nesmělo chybět? Legendární muchomůrkové žárovky. Barevná světýlka ve tvaru houbiček vystřelila výzdobu na maximum. Mělo to jen jeden háček, když se vypálila jedna žárovka, zhasl celý řetěz a tatínek musel trávit Štědrý večer hledáním té jedné zrádné potvory.
Když už jsme u stromků, jedle byla absolutní rarita. Většina domácností měla smrk, který opadával dřív, než jste dojedli kapra. Kdo si našetřil a měl známé, mohl dárky skládat pod borovici, která byla považována za stromek bohatších.
Kolekce z ROH a salonkový podvod
Dalším pilířem socialistických Vánoc byly kolekce. Ty nemohly chybět v žádné domácnosti. Rodiče je „fasovali“ na večírcích v práci, často i s nějakým tím alkoholem. Nebyl to luxus, ale součást sociální politiky.
Samostatnou kapitolou byly salonky. Visely na každé větvi a byly předmětem dětské kriminality. Pamatujete? Potají jsme je rozbalovali ještě před Štědrým dnem, čokoládu nebo fondán snědli a prázdný obal dovedně naaranžovali zpět, aby to vypadalo, že je plný. To zklamání rodičů, když po Vánocích odstrojovali stromek a našli jen hromadu prázdných papírků, bylo k nezaplacení.
Kapr v novinách a vzácné mandarinky
Zapomeňte na nepromokavé tašky nebo vakuované filety. Kapr se kupoval živý z kádě na ulici. Žádné igelitky se nekonaly, ryba se zabalila do novin a často doma ještě chvíli plavala ve vaně, než přišel její čas. Celá koupelna sice páchla rybinou, ale pro děti to byla atrakce.
A co vůně Vánoc? To nebyly svíčky z Ikei, ale mandarinky a kubánské pomeranče. Ovoce a zelenina v zimě prakticky neexistovaly, ale před Vánocemi se v obchodech zjevily citrusy. Mandarinky rozvoněly byt a byly symbolem, že svátky skutečně přišly. O existenci kiwi nebo avokáda jsme tehdy neměli ani ponětí.
Formičky jako rodinné stříbro
Pečení cukroví byl obřad, ke kterému patřily kovové formičky. Ty na rohlíčky nebo pracny se dědily z generace na generaci. Byly vzácnější než zlato a v rodině se půjčovaly jen těm nejprověřenějším lidem. Běda, jak se jedna ztratila!
A když už bylo napečeno a nazdobeno, nezbývalo než popřát ostatním. Žádné SMS, žádné gify na WhatsAppu. Lidé si psali rukou. Vánoční pohlednice chodily poštou a doma se hrdě věšely na nástěnky nebo vystavovaly na poličce.
Možná ty Vánoce nebyly dokonalé, čokoláda v kolekcích chutnala trochu jako mýdlo a stromek byl křivý. Ale uznejte sami, mělo to něco do sebe.
Všechny články s vánoční tematikou najdete ZDE.
