Pro televizní diváky byl dlouho usměvavým hrdinou z pohádky Z pekla štěstí, ve skutečnosti ale bojoval s obrovským vyčerpáním. Miroslav Šimůnek slaví v neděli osmačtyřicáté narozeniny a k osobní rovnováze musel ujít poměrně složitou cestu. Extrémní pracovní nasazení ho totiž dovedlo až k těžké závislosti na lécích a následnému pobytu v psychiatrické léčebně. Dnes už má nejhorší období za sebou, našel zázemí na jihu Moravy a po boku snoubenky pomalu chystá letní svatbu.
Dlouhé dny na place a cenné zkušenosti ze zahraničí
Na začátku kariéry měl běžně volno sotva tři dny v měsíci. Přes den poctivě zkoušel divadelní hry a večery trávil na jevišti v Mladé Boleslavi. Aktivně moderoval společenské akce a natáčel nejrůznější televizní seriály. V tomto obrovském tlaku a velkém zápřahu fungoval spoustu let.
Později se rozhodl vyzkoušet život zcela mimo republiku. Během svého cestování navštívil tři odlišné kontinenty. V Latinské Americe začínal v podstatě od absolutní nuly a živil se převážně jako barman nebo hotelový recepční. Nejdelší čas strávil v argentinském Buenos Aires, kde ho uchvátila nesmírná vstřícnost místních obyvatel.
Cestovní a pracovní příležitosti ho zavedly také do Londýna. Za dvouměsíční natáčení hlavní role si tam vydělal rovný milion korun. Samotná britská metropole se k němu ovšem zpočátku chovala velmi chladně a pocítil silnou odtažitost vůči lidem z východní Evropy.
Třicet prášků denně a pobyt v brněnské léčebně
Dlouhodobé vysoké pracovní nasazení si však vybralo velmi nekompromisní daň v podobě vážných problémů se spánkem. „Usínal jsem třeba kolem třetí ráno a když jsem musel vstávat v pět na natáčení, tak byl problém,“ svěřil se herec v pořadu Blízká setkání na stanici Český rozhlas Dvojka. Situaci se snažil zprvu vyřešit běžnými léky na uklidnění. Postupně jich spolykal i třicet denně a k práškům na spaní přidal velmi silná farmaka na zklidnění nervů.
Vytvořil si nebezpečně silnou závislost. Uvědomil si naprostou vážnost svého stavu a nastoupil do brněnské psychiatrické nemocnice. Léčil se na individuálním oddělení s mnohem volnějším režimem.
Spolupacienti zpočátku čekali typické hvězdné manýry spojené s jeho televizní popularitou. Velmi brzy ale poznali naprosto obyčejného člověka bez jakéhokoliv nároku na výjimečná privilegia. Díky pevnému odhodlání a skvělé péči odborníků se z nejhoršího stavu dostal už za necelý měsíc a půl.
Kurýrní služba a láska zachraňující život
Samotný návrat do běžného fungování po úspěšné léčbě vyvolával obrovské obavy. Šimůnek pociťoval silný strach ze zvládání každodenního stresu a běžné komunikace s novými lidmi. Během celosvětové pandemie si na chvíli našel práci obyčejného kurýra, aby se udržel v aktivním pohybu. Zásadní roli v jeho celkovém zotavení ale sehrálo naprosto klidné rodinné zázemí.
Zamiloval se do Alice Tobiášové a nový harmonický vztah mu pomohl od základů změnit vnímání vlastního života. „Když se ohlížím zpětně, musím přiznat, že do puntíku platí, že Alička mi skutečně zachránila život,“ dodal s obrovským osobním vděkem. Bez její každodenní obětavé podpory by extrémně náročné období pravděpodobně vůbec nezvládl.
Dnes tráví většinu svého času spokojeně na jižní Moravě a po letech se učí cíleně odpočívat. Úspěšně ukočíroval své finance, pravidelně moderuje rozmanité akce a poměrně intenzivně se věnuje obchodu s realitami. V dohledné době plánuje očekávanou veselku, kterou chce vyřešit zcela spontánně v teplých letních měsících.
