Sedm úmrtí a deset pokusů o vraždu – to je výčet odporných činů, kterých se dopustil Petr Zelenka (49). Pracoval na anesteziologicko-resuscitačním oddělení havlíčkobrodské nemocnice, a právě zde se dopouštěl svého řádění. Kolegové ho dokonce popisovali jako činorodého a šťastného. Coby zdravotník měl lidské životy zachraňovat. On ale dělal pravý opak.
Po pracovní stránce byl vyhořelý
Petr Zelenka přiznal, že si začátkem roku 2006 připadal vyhořelý. Konflikty s partnerem a neshody s rodiči, kteří se odmítli smířit s jeho orientací, zaháněl alkoholem. Ten ale vše jen zhoršoval. V práci byl rozhozený, unavený, pociťoval tíseň a štvali ho nejen kolegové, ale i pacienti.
Nic z toho ale není sebemenší omluvou pro to, co v květnu roku 2006 udělal. Jednomu z pacientů, který byl upoutaný na lůžko, podal lék na ředění krve – heparin. Chtěl zkusit, co to s ním udělá. Ačkoli první z obětí jeho „pokus“ přežila, druhý (tehdy osmašedesátiletý pacient) už takové štěstí neměl. Vykrvácel.
Nikdo nepojal podezření. Daný pacient měl už předtím problémy se srážlivostí krve. Navíc nebyl v dobrém stavu. Personál nemocnice neměl důvod podezřívat někoho „ze svých“. A tehdy se Petr Zelenka vydal na dráhu sériového vraha…
Vybíral si pacienty v umělém spánku či bezvědomí
Petr Zelenka si své oběti vybíral. Byli to lidé v bezvědomí či pacienti uvedení do umělého spánku. Zkrátka lidé, ke kterým se mohl přiblížit nepozorovaně. A beze svědků. Pro své pokusy s lékem heparin si v médiích vysloužil přezdívku heparinový vrah. Mimo to ale pacientům podával i solný roztok, inzulin nebo benzodiazepiny – léky určené pro léčbu nespavosti, křečí nebo úzkostí.
Své pokusy prováděl vždy na konci směny. Proč? Vysvětlení bylo prosté – destruktivní následky jeho činů tak musela řešit další směna. Na vraždách ho lákal marný boj obětí o přežití. Uspokojení mu přinášelo vědomí, že on jediný ví, co se s pacienty děje. Užíval si, jak si nic netušící lékaři lámou hlavu nad tím, co se pacientům stalo.
Zapojil se do toho primář
Pacientů zemřelých na krvácení přibývalo. To neuniklo pozornosti primáře Pavla Longina. Byl to právě on, kdo na celou věc upozornil. Odhalil neobvyklý počet poruch srážlivosti krve a sám naléhal na orgány, aby věc řešily.
Stará láska nerezaví? Do Ulice se vrací Bedřich a vše zapomenuté opět ožívá
Přehled úmrtí pacientů a rozpis směn umožnil zúžit počet podezřelých. A podezření padlo právě na Pera Zelenku. Do karet tomu nahrál i fakt, že v době jeho třítýdenní dovolené nikdo nezemřel. Bylo jen otázkou času, než si dokázal dát dvě a dvě dohromady.
Nemocnice se zachovala zvláštně
Petr Zelenka byl z nemocnice propuštěn. Vedení na něho podalo trestní oznámení až se zpožděním – za to si následně vysloužilo silnou vlnu nevole a rozhořčení. Jelikož šlo o oznámení jen na ublížení na zdraví, policie případ neřešila jako prioritu. Do toho se ale v listopadu znovu vložil primář Longin. Petr Zelenka měl nastoupit do nemocnice v Jihlavě a on měl strach, že bude vraždit znovu.
Dostal doživotí
Pak už to šlo celkem ráz na ráz. Východočeská kriminálka dospěla k témuž názoru, jako již zmíněný primář Longin. Zelenka byl zatčen 1. prosince 2006 – hodně se bránil. Policisté ho museli spoutat na zemi. Celá akce se navíc odehrála před zraky pacientů, Zelenka byl zatčen během své noční směny.
U soudu mu prokázali celkem 7 vražd a 10 pokusů. Petr Zelenka dostal nejvyšší trest – doživotí. Na svobodu může být Zelenka podmíněně propuštěn nejdříve v roce 2038. Kvůli svému laxnímu přístupu skončil před soudem také tehdejší ředitel havlíčkobrodské nemocnice. Nakonec odešel bez trestu.
Nesmažený smažák do mikrovlnky aneb Jak Láďa Hruška pobavil národ receptem za pár korun
Zdroje: Lidovky, Security Magazín, Blesk, iDnes, Zoom iPrima
