Na přelomu 19. a 20. století žila ve Francii dáma, která udělala přednost ze zdánlivě obrovského handicapu, vlastního plnovousu. Clémentine Delait žijící v letech 1865-1939 známá hlavně jako “a Femme à Barbe” či Vousatá žena dokázala nezvyklé ochlupení proměnit dokonce ve svou značku. Stala se tak pojmem své doby.
Pekárna, pak kavárna
Clémentine pocházela z Chaumousey v regionu Vosges ze zemědělské rodiny. Výrazná chlupatost se u ní začala projevovat v dospívání, šlo o tzv. hirsutismus. Ve dvaceti si vzala pekaře Josepha Delaita a společně si otevřeli pekárnu. Postupně se však vedení podniku ujala, protože jejímu choti se zdravotně dařilo stále hůře.
Zlomová sázka o vousy
V roce 1900 se vypravila na pouť v Nancy, kde byly krom obchodníků a běžných atrakcí i lidské kuriozity. Mezi nimi vystupovala i vousatá žena, jejíž porost ale Clémentine moc neohromil. S manželem tedy uzavřela sázku, že si dovede vypěstovat mnohem lepší. Jeden zákazník jí nabídl tehdy značnou sumu 500 franků, když se přestane holit a nechá si vousy dorůst.
Fenomén vousaté dámy
Brzy se tedy ukázala, triumfální a zcela bez komplexů, s nádherným kadeřavým vousem. Ten jí přinesl jak slávu, tak i zbohatnutí. Kavárna byla prakticky stále plná. Právě její sebevědomí a odvaha z ní udělaly místní legendu i symbol sebepřijetí pro další lidi. „Paní Delait byla žena s jako břitva ostrou obchodní bystrostí,” poznamenává dle Connexion France historička Dr. Julia Faiers.
Velmi rychle pochopila sílu jak osobní značky, tak reklamy. Dnešní terminologií tak byla vlastně první influencerkou své doby. Nechala si udělat “merch”, tedy pohlednice s vlastním portrétem, a to ve více než čtyřiceti variantách. Využívala slávu, pózovala fotografům. „Kdyby žila nyní, určitě by byla bohatou influencerkou na sociálních sítích,” podotýká Flaiers.
Národní symbol a odkaz
V roce 1904 získala úřední povolení nosit mužské šaty, které byly pro dámy do té doby ilegální. Její aktivity ale neskončily pouze u kavárenství. Za první světové války pomáhala Červenému kříži a vojáci z ní udělali svého maskota. Odmítla ovšem nabídku světoznámého cirkusu, i když šlo o miliony franků. nechtěla být totiž vystavena jako zvíře v kleci. Faktem bylo, že nemusela nikam chodit, protože všichni chodili za ní do její kavárny.
Clémentina Delait zemřela 5. dubna 1939 ve věku 74 let. Na náhrobku chtěla epitaf: “Zde leží Clémentine Delait, vousatá žena.” Její příběh inspiroval filmaře i další umělce, dodnes je tak symbolem překonání společenských předsudků a dovednosti udělat ze zdánlivé slabiny či odlišnosti sílu.
Vojtěch Machuta překvapil. Na premiéru dorazil ruku v ruce s mužem. Po odchodu z Ulice se živí létáním
Zdroje: autor, Dotyk, Europeana, ConnexionFrance, HumanMaterialLoop
