Vítězslav Jandák v pondělí oslaví devětasedmdesáté narozeniny a ruch velkoměsta k životu už dávno nepotřebuje. Společně s manželkou Zdenou našel klidné útočiště na jihu Čech nedaleko Chlumu u Třeboně. Ve stylovém srubu na samotě u lesa se věnuje zahradě a užívá si nerušené soukromí. Na velkém pozemku s vlastním rybníkem nachází naprostý klid.
Náhoda s bolavými zády
K pořízení pozemku v osadě V Koutech vedla zajímavá shoda okolností. Jandák dlouho hledal vhodnou chalupu na Jindřichohradecku. K samotnému místu ho přivedly zdravotní potíže. Kvůli bolestem zad navštívil pražského neurologa doktora Firlu. Po úspěšné akupunktuře vyrazil na procházku s kamarádem a dostal nabídku koupit volnou louku.
„Když jsem zjistil, že se tady dá stavět, neváhal jsem,“ zavzpomínal Jandák. Lokalita pro něj představuje hluboký návrat ke kořenům. Jeho maminka ze stejného kraje pocházela a rodina tam má doloženou historii až do šestnáctého století. Sám majitel se díky tomu hrdě považuje za pravého Jihočecha.
Dřevěná stavba plná tepla
Bytelné stavení vzniklo v roce 2004 a spolklo investici v řádu několika milionů korun. V přízemí se nachází dvě ložnice a prostorný obývací pokoj propojený s kuchyňským koutem. Tomuto prostoru dominují velká kachlová kamna a krb. V horním patře se ukrývá další pokoj a menší útulná galerie určená k odpočinku nebo četbě knih.
Dům je plně připravený na celoroční a nezávislý provoz. Vodu ohřívají sluneční kolektory a rodina čerpá zásoby z vlastní čtyřicetimetrové studny. Samotný Jandák si vybavenost pochvaluje a s úsměvem prohlašuje, že by v sídle přežil i třetí světovou. Pro jistotu si pořídil silné auto s náhonem na všechna čtyři kola, aby v zimě vůbec odjel do Prahy.
Traktor a ryby místo města
Pozemek o rozloze přibližně čtyř tisíc metrů čtverečních vyžaduje pravidelnou péči a manuální práci. O sekání rozlehlé zahrady se stará sám Jandák pomocí malého traktoru. Z údržby trávníku si udělal oblíbený rituál a o řízení stroje se občas v žertu přetahuje s dcerou Klárou. Na pozemku vybudoval také malý rybník sloužící k letnímu osvěžení, u kterého stojí klasická boží muka.
Z velkých francouzských oken mohou manželé pravidelně pozorovat srnky a jeleny pobíhající na nedalekém okraji lesa. Dny tráví obyčejnými věcmi jako je příprava palivového dříví, krmení ryb nebo zalévání sazenic ve skleníku. Sám to popisuje jako odpočinek od předchozí kariéry a únik do normálního světa.
Skoro padesát let s jednou ženou
Do jihočeských lesů jezdí Jandák se svou manželkou Zdenou. Seznámili se při natáčení na Slovensku, kde pracovala jako produkční. První setkání přitom přineslo spíše hádku. Následovalo však pozvání na usmiřovací oběd a ledy rychle roztály. Od té doby tvoří stabilní pár a brzy oslaví padesáté výročí svatby.
Vychovali spolu syna Vítězslava a dceru Kláru. Dnes jim dělá radost hned několik vnoučat. Na samotu k rybníku tak často přijíždí velká návštěva a klid u lesa rázem vystřídá rodinný ruch. Zpátky do metropole se pak nikomu příliš nechce. Noční obloha bez světelného smogu tu prý dává člověku pocit, že se může dotknout hvězd.
