Konec února přináší razantní změnu povětrnostní situace a nefalšovaný nádech jara. Sluneční paprsky naženou rtuť teploměru až k nečekaným šestnácti stupňům Celsia. Víkendové teplotní skoky ovšem rychle vystřídá ranní šedivá realita doprovázená nepříjemnými přízemními mrazíky.
Zubaté jarní slunce útočí
Páteční a sobotní počasí slibuje po dlouhé zimě velmi příjemnou podívanou. Meteorologické modely avizují jasnou až polojasnou oblohu, přičemž denní maxima v nížinách atakují hranici patnácti nebo dokonce šestnácti stupňů Celsia. Obyvatelé severních Čech a Moravy si naproti tomu musí vystačit s mírně nižšími hodnotami kolem deseti stupňů. Pocitovou teplotu navíc podpoří relativní bezvětří a intenzivní sluneční svit, na který lidský organismus po chladných zimních měsících reaguje mimořádně citlivě.
Situace ovšem zdaleka nevyznívá tak idylicky v brzkých ranních a dopoledních hodinách. Západní polovinu Čech potrápí husté mlhy a rozsáhlá nízká oblačnost. Místy se tato šedivá deka udrží až do samotného poledne, což lokálně srazí naměřené hodnoty o několik stupňů dolů. „Příjemně vysoké teploty čekáme v nejbližších dnech zejména v brzkém odpoledni, kdežto rána a večery budou studené a zejména dopoledne pak hrozí i mlhy a nízká oblačnost,“ uvedl meteorolog Martin Štros pro Meteocentrum.cz.
Krátké dny znamenají rychlý úbytek tepla hned v pozdním odpoledni. Kolem sedmnácté hodiny slunce dramaticky ztrácí na síle a vzduch se začíná bleskově ochlazovat. Tento propad se naplno projeví během noci, kdy teploměry na celém území republiky klesnou k bodu mrazu. Při úplném utišení větru ojediněle udeří mrazy až minus tři stupně Celsia.
Nedělní vystřízlivění z tepla
Nástup prvního březnového dne přinese obrat k tradičnějšímu předjarnímu rázu. Od západu se obloha začne zatahovat a milovníci jasného nebe se musí smířit s přechodně oblačným počasím. Ranní mlhy doplní ojedinělé slabé přeháňky, které se objeví převážně v západních a středních Čechách. Denní maxima znatelně poklesnou na hodnoty mezi sedmi a dvanácti stupni Celsia, což pocitově vrátí obyvatele z jarních outfitů zpět k zimním kabátům.
Podobný trend si udrží i úvod nového pracovního týdne. Pondělí a úterý nabídnou střídavě polojasnou až oblačnou oblohu s vytrvalými ranními mlhami. Teplotní rozpětí zůstane velmi podobné nedělnímu stavu, denní maxima se ustálí do třinácti stupňů Celsia. Noční poklesy k nule nebo slabě pod bod mrazu budou představovat každodenní rutinu, se kterou řidiči musí počítat při ranních cestách do zaměstnání.
Selské pravdy v praxi
Současný vývoj počasí nabízí zajímavou konfrontaci se starými lidovými pranostikami. Páteční svátek Gabriela připomíná, že ranní mrazy předpovídají veselé žně. Vzhledem k nočním teplotám padajícím k minus třem stupňům Celsia se zemědělci mohou podle této tradice rovnou připravovat na slibnou podzimní úrodu.
Sobotní jasná obloha na svatého Romana zase podle moudrosti našich předků zvěstuje velkou hojnost na polích. Ranní rozpuštění mlh dá volný průchod ostrým slunečním paprskům a potvrdí platnost těchto staletých selských pozorování.
První březen naopak varuje před sněhovými závějemi svaté Albíny. Jarně laděné víkendové teploty udrží sníh bezpečně pouze v nejvyšších horských polohách nad tisíc metrů nad mořem, kde se rtuť teploměru zastaví kolem jedenácti stupňů. Nížiny zůstanou zcela bez sněhové pokrývky a sněhové radovánky se tak definitivně omezí jen na lyžařská střediska.
Blátivou a deštivou tvář nedělní Eudoxie ovšem ojedinělé slabé srážky zřejmě skutečně naplní. Další dny nového týdne pak přinesou stabilizaci tlaku a celkově mírnější výkyvy, na výraznější přívaly životadárné vody si příroda ještě bude muset nějakou chvíli počkat.
