Jedinečný pořad, který se stal fenoménem a zrodil také dvě hvězdy. Ačkoli Videostop na začátku moderovalo několik osobností (Josef Dvořák, Zdeněk Tulis) je a bude navždy spojen s osobami Jana Rosáka a Karla Čáslavského. Dodnes platí za jeden z nejzábavnějších normalizačních projektů, který ve studiu i doma pobavil a nenásilně vzdělával.
Bez vysokých cílů a s humorem
„Neklade si vysoké cíle, chce trochu pobavit, připomenout světlejší okamžiky našich veseloher,“ konstatoval na adresu Videostopu filmový historik Karel Čáslavský. Do té doby prakticky neznámý archivář se svou účastí vyšvihl mezi televizní celebrity. Po revoluci pak dlouho provázel vlastním cyklem Hledání ztraceného času.
Jednoduchý koncept s hvězdami
Ačkoli by se prakticky neobešel právě bez Karla Čáslavského, pochází původní idea ve skutečnosti z hlavy někdejšího šéfa střihačů Vladimíra Bezděka. „Pane inženýre, když máte tolik nápadů, neměl byste něco napsat? Ale pozor, dejte si to potvrdit u notáře,“ nadhodil mu tehdy jeden z režisérů.
Bezděk ho vzal za slovo a k notáři na Ovocném trhu donesl rovnou tři koncepty. Původní název měl znít Takový malý bijáček, myšlenka tří soutěžících a tří hostů z řad známých osobností jako tajných spoluhráčů se pak ještě ladila. „Konečná podoba vznikla v roce 1984 a pak už se jelo.“ O znovuzrození se pokusila i TV Barrandov, projekt ale po dvou letech skončil.
Smrt v přenosu
Ne, tohle není název detektivky, ale skutečná situace, ke které během natáčení došlo. Původní pořad se vysílal dlouhých 14 let, ale Jan Rosák si pro Nostalgii vzpomněl i na stinné věci. „Jednou se přihodila taková smutná událost. Těsně před živým vysíláním totiž zkolaboval kameraman a po převozu do nemocnice zemřel. Byl to Honza Tenora a bylo to opravdu smutné. Jasně si pamatuju, že hosté byli tenkrát Karel Gott, Mirek Donutil a Bolek Polívka.“
„Právě Gott tehdy smutně prohlásil, že i když umělci umřel táta, tak prostě musí na jeviště. Museli jsme tedy vysílat, ale do smíchu nám nebylo. Byl tam s námi od začátku, hrozně milý člověk,“ dodal Rosák.
Menšík to nestihl
Smrt provázela natáčení nepřímo už dřív. V roce 1988 se měl v pořadu objevit fenomenální Vladimír Menšík. „Jak budu mít chvíli čas, tak přijdu,“ sliboval účast navzdory svému nabitému programu. Že jeho diář prakticky nemá volné dny, bylo tehdy veřejně známo. Geniální vypravěč nepřeberné zásoby historek už to ale nestihl, v květnu toho roku zemřel.
Nepravdy a mýty o Československé republice, kterým dodnes spousta lidí věří
Barevná televize pro Zemana
Jedním z památných momentů byla účast exprezidenta Miloše Zemana. V roce 1990 si tam udělal prakticky předvolební reklamu (do voleb chyběly dva týdny). Dělal tajného spoluhráče Vlastě Prchalové a svoje dovednosti ukázal v závěrečném klání s počítačem. Nakonec z toho byla barevná televize.
Ačkoli byl pořad tahounem večerní zábavy, prošel předtím testovacím provozem. Nejdříve byl totiž „na zkušenou“ vysílán na druhém programu, rostoucí popularita ho pak dostala do hlavního vysílacího času.
