Objev ikonické sošky statné ženy z Moravy přepsal dějiny pravěkého umění. Věstonická Venuše dodnes přináší svědectví o rituálech a životě našich prapředků, kteří tu pobývali před více jak 25 tisíci let. Ačkoli stovka let v „životě“ či příběhu samotné památky nic neznamená, pro Moravské zemské muzeum je výročí velkým milníkem. Co všechno o ní ještě nevíme?
Kopie po celém světě
Coby archeologický artefakt je drobná soška ženy mimořádně cenná, proto se kopie nachází v mnoha muzeích světového formátu. Je to totiž nejstarší keramické zobrazení ženského těla na světě. „Je potřeba zdůraznit slovo keramické. Venuší z období gravettienu, tedy doby asi kolem 25-30 000 let, je po světě relativně hodně. Jenže jsou z jiných materiálů,“ podotýká pro Co se děje v Brně kurátor Petr Neruda z MZM.
Kontaky předků
Pálená keramika byla v té době naprosto unikátní. Je sice ještě podobná lokalita v Rakousku, výroba keramiky nebyla tehdy obecně moc známá. Proč zrovna tato dvě místa, je pro vědce stále trochu otázkou. „Gravettien byl rozšířený na velikém území Evropy, ale proč na to přišli zrovna v prostoru střední Evropy, nevíme. Oblast Dolních Věstonic je už jasnější.“
„Tehdejší lovecko-sběračská společenstva byla úzce provázána sociálními i ekonomickými sítěmi. I na docela velkém území tak muselo docházet k výměně informací,“ uvádí pro zmíněný web Neruda. Kontakty dokládá i materiál kamenné štípané industrie v Dolních Věstonicích. Lidé ho totiž museli přinést přinejmenším ze severní Moravy, ale z i Krakova vzdáleného 300 kilometrů. „Je ale možné i to, že se keramika pálila na více místech, jen jsme nenašli žádné stopy.“
Bublinky a dětské prsty
Venuše byla s vývojem archeologických technologií podrobena nejrůznějšími skenování a snímání. Nejnovější skeny ukázaly, že je nejspíš vyrobena z jednoho kusu materiálu. Konkrétně se jedná o jemnou hlínu s vodou a příměs kostí nebo vápence. Novinkou ale byly drobné dutiny, tedy spíš vzduchové bubliny.
To je i důvod, proč nesmí soška do letadla. Změny tlaku hrozí tím, že by ji při cestě roztrhly. Tento způsob cestování je tak zatím tabu, i když existuje návrh přetlakové schránky. Americká společnost starožitníků vyčíslila její cenu na 40 milionů dolarů, což je samozřejmě zcela nesmyslné.
Je to jako snažit se ocenit korunovační klenoty, tyto věci jsou jednoduše nevyčíslitelné v penězích. Ozbrojená eskorta pak při převozech nechrání miliardu, ale kulturní dědictví. V hlavě má soška drobné otvory, původně v nich asi byla ptačí pera. Nelze pominout ani otisk prstu asi desetiletého dítěte, který je zřetelný na zadní části. Že by neposedný potomek autora?
Ulice spouští kampaň s Linkou bezpečí a Rodičovskou linkou: Silný příběh Soni a Erika má varovat rodiče i děti
Dosud neznámé
Zjišťujeme stále více o její struktuře, význam sošky nám ovšem zatím uniká. Tedy kdo ji vyrobil a za jakým účelem. Byl to talisman pro štěstí jednotlivce? Předmět starých rituálů? S tím souvisí otázka, kdo je vlastně předobrazem, tedy jestli jde o konkrétní ženu, archetyp demonstrující znaky plodnosti nebo přímo bohyni.
Badatelé zvažují i možnost, že jde i normální hračku. To se ale neshoduje s její křehkostí, uměleckým provedením i jedinečností výroby keramiky. Stejně tak je otázkou, jestli byla unikátem i ve své době, nebo podobných figurek existovalo víc, či byly dokonce zcela běžné.
Ewa Farna otevřeně o hejtech i změně postavy před celým národem: „Táhni zpátky do Polska,“ psali jí
Zdroje: Denik, CoSeDejeVBrne, SeznamZpravy
