Je to jedna z nejoblíbenějších českých komedií, hlášky o „sedmém schodu“ známe nazpaměť a Otík je prostě legenda. Málokdo ale tuší, že kultovní film Vesničko má středisková vznikl vlastně jen díky průšvihu v účetnictví. Natáčení navíc nebylo vždy plné smíchu, hlavní hvězda doslova trpěla hlady, štáb se bál o život v autě s Rudolfem Hrušínským a došlo i na ošklivé zranění.
Legendární komedie vznikla díky chybě v účetnictví
Možná by tento klenot české kinematografie vůbec nevznikl, kdyby na Barrandově neměli nepořádek v papírech. Zdeněk Svěrák totiž dostal omylem dvakrát zaplacený honorář za námět k filmu Na samotě u lesa. Když se na to přišlo, vedení po něm chtělo peníze zpět, nebo aby do druhého dne přinesl námět na nový film.
Svěrák tak přes noc vymyslel příběh o mentálně zaostalém závozníkovi, kterého se chce podnik zbavit. Původně se měl snímek jmenovat Plachťák a scénář se psal dlouhých šest let. Nakonec z toho vznikl fenomén, který v kinech vidělo přes čtyři miliony diváků. Nutno říct, že taková „chyba“ se českému filmu náramně vyplatila.
Hladový Otík a zuby z Maďarska
Představitel Otíka, maďarský herec János Bán, to na place neměl vůbec jednoduché. Neuměl totiž česky ani slovo. Když měl hlad, dokázal si v restauraci objednat pouze to, co odkoukal ze scénáře, rohlík a pivo. Celé natáčení tak přežíval prakticky jen o této dietě, protože se bál, že by mu nic jiného nepřinesli.
Svou ikonickou vizáž si navíc vylepšil sám. Protože režisér Jiří Menzel neměl k dispozici vhodné umělé zuby, nechal si je Bán vyrobit na vlastní náklady v Maďarsku. Jeho výkon byl ale tak přesvědčivý, že mu vynesl mezinárodní uznání.
„Když zjistili, že jedu na předávání Oscarů, ihned mi předali cenu, která byla jakýmsi předstupněm ceny Kossuth, což je v Maďarsku pro herce nejvýznamnější ocenění. Tehdejší vládnoucí garnitura totiž nechtěla, abych byl oceněný v Americe dříve než v Maďarsku,“ prohlásil János Bán v jednom rozhovoru.
Otík byl skutečný a slavná slina zvedala kufr
Zdeněk Svěrák si postavu Otíka nevycucal z prstu. Předlohou mu byl závozník, který mu na chatu přivezl písek. Zatímco řidič šel na oběd, jeho pomocník si sedl na kládu a začal se klacíkem šťourat v písku, úplně stejně jako filmový Otík. Když se Svěrák ptal, proč nejde jíst taky, řidič mu jen suše oznámil: „Jen ho nechte, on je spokojený takhle. S ním je to hrozný, my jedeme sto kilometrů a on neřekne ani slovo.“
Natáčení ale nebylo jen o úsměvných momentkách. Vzpomínáte na scénu, kde malíř Ryba (Svěrák) maluje na okno slinou? Ve skutečnosti to byl vaječný bílek. Zdeněk Svěrák později přiznal, že držet syrový bílek v puse bylo naprosto odporné a zvedal se mu z toho žaludek. Pro umění se prostě musí trpět!
Slavné krematorium v Pelhřimově
Hláška doktora Skružného, ať jede pan Pávek rovnou do Pelhřimova, aby věděl, do čeho jde, zlidověla tak moc, že způsobila městu nemalé problémy. Fanoušci tam totiž jezdili a marně hledali ono slavné krematorium. Jenže to tam v době natáčení vůbec nebylo. Místní z toho byli tak otrávení, že se po pětadvaceti letech rozhodli k recesi, postavili papírovou maketu, kterou pak slavnostně zapálili. Hasiči ale měli plné ruce práce, aby jim od toho nechytl i kulturní dům.
A když už jsme u těch filmových lží, ani ten legendární sedmý schod, na kterém se chladilo pivo, nebyl tak úplně košer. Sklep, ze kterého Marián Labuda nosil orosené lahve, neexistoval. Za dveřmi byla ve skutečnosti obyčejná garáž. Inspiraci si ale Zdeněk Svěrák vzal z reálného života, přesně takhle si totiž chladil pivo jeho tatínek.
Děs v očích Rudolfa Hrušínského
Rudolf Hrušínský v roli doktora Skružného proslul svými kochacími jízdami, ale ve skutečnosti šlo o čistý horor. Herec byl v civilu velmi špatný řidič a za volant nesedl téměř třicet let. Když se ve filmu řítí „od krajnice ke krajnici“, nebylo to hrané. Štáb se bál o techniku i o zdraví. Hrušínský nakonec za svou roli dostal 15 000 Kčs, což v té době nebylo málo, ale na nervy, které u toho všichni ztratili, to možná nestačilo.
Do filmu se navíc zapojil celý klan Hrušínských. Zahrál si tu nejen Rudolf starší, ale i jeho syn Rudolf ml. (traktorista Drápalík) a dokonce i vnuk Rudolf nejmladší. Je to jediný snímek, kde se všichni tři sešli.
Popáleniny kvůli chybějícím pyrotechnikům
Ne všechny scény byly bezpečné. Když rostlináři Jaromírovi v podání Oldřicha Vlacha v kapse chytnou sirky, mělo jít o trik pyrotechniků. Ti ale museli náhle odjet na jiné natáčení, a tak se improvizovalo. Výsledek bohužel nedopadl dobře. Oldřich Vlach si z natáčení odnesl ošklivou popáleninu stehna od rozžhavené azbestové dečky. I přesto scénu dokončil jako profesionál.
Labudu nechtěli, byl prý moc malý
Marián Labuda, který ztvárnil nezapomenutelného řidiče Pávka, nebyl pro štáb první volbou. Původně měl roli hrát Petr Nárožný. Když Menzel prosadil Labudu, panovalo na place zklamání. Všichni měli Labudu zafixovaného jako baviče z estrád a navíc se jim zdál příliš malý na to, aby zvládl roli robustního řidiče náklaďáku.
Labuda ale všem vytřel zrak. Nejenže roli zahrál bravurně, ale s Pragou V3S jezdil sám, protože měl papíry na náklaďák už z vojny. S Jánosem Bánem se pak stali přáteli na celý život, i když si zpočátku nerozuměli.
Hvězdná rošáda
Věděli jste, že postavu Hrabětové původně vůbec neměla hrát Milada Ježková? Roli měla přiklepnutou legendární Stella Zázvorková. Dokonce s ní už štáb natočil několik scén! Jenže natáčení se neplánovaně protáhlo a muselo se rozdělit na dvě etapy, což Zázvorkové nabouralo kalendář a ve druhé fázi už nemohla natáčet. Protože to časově nevycházelo, musel režisér Menzel sáhnout po náhradě. Všechny scény se Zázvorkovou se bohužel vyhodily do koše a musely se kompletně přetočit právě s Miladou Ježkovou.
Snímek Vesničko má středisková si můžete připomenout 31. 12. v 15:55 na TV Nova.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
