Venku panují teploty hluboko pod bodem mrazu a vy máte pocit, že každé otevření okna se rovná vyhození bankovky z peněženky. Mnoho domácností proto volí strategii pštrosa a raději nevětrá vůbec, nebo naopak nechává hodiny otevřenou takzvanou ventilačku. Obojí je cesta do pekel spojená s tvorbou plísní, únavou a paradoxně i vyššími účty za vytápění. Fyzikální zákony jsou totiž neúprosné a pro ideální klima jim stačí věnovat přesně pět minut.
Rychlá smrt pro ostění
Největším nešvarem českých ložnic a obýváků je mikroventilace nebo vyklopené okno v poloze ventilačky. Majitelé bytů žijí v domnění, že tím zajišťují trvalý přísun čerstvého vzduchu. Realita je ovšem jiná. Malou škvírou se vzduch nevymění, pouze se masivně ochlazuje okenní překlad a stěny v bezprostředním okolí okna. Vzniká tak ideální podhoubí pro plíseň, která se dříve či později objeví v rozích. Vzduch v místnosti zůstává vydýchaný, ale vy přesto musíte topit naplno, protože teplo uniká pryč.
„Větrání na ventilačku je v topné sezóně naprosté tabu. Stěny vychladnou, ale vzduch se nevymění,“ řekl pro německý magazín Focus energetický poradce Norbert Endres.
Německá metoda
Jediný funkční způsob, jak v lednových mrazech dostat do bytu kyslík a nezruinovat rodinný rozpočet, je technika zvaná Stoßlüften. V češtině pro to máme výraz nárazové větrání. Princip je jednoduchý. Vypnete termohlavice na radiátorech a otevřete okna dokořán. Ideálně ne jen v jedné místnosti, ale v celém bytě současně, abyste vytvořili průvan.
Fyzika zafunguje okamžitě. Teplý a vlhký vzduch z interiéru vyletí ven a nahradí ho suchý studený vzduch zvenčí. Díky obrovskému rozdílu teplot a tlaků tento proces v mrazech trvá neuvěřitelně krátce. Stačí tři, maximálně pět minut. Poté okna zavřete a hlavice topení vrátíte do původní polohy. Čerstvý vzduch se od naakumulovaného tepla ve stěnách a nábytku ohřeje během několika okamžiků.
Vlhkost jako tichý zabiják
Vzduch v zimě neřešíme jen kvůli dýchání, ale především kvůli vlhkosti. Čtyřčlenná rodina vyprodukuje dýcháním, vařením a sušením prádla až deset litrů vody denně. Pokud tato voda neodejde oknem ven, vsákne se do zdí.
Kritická hranice se pohybuje okolo šedesáti procent relativní vlhkosti. Jakmile ji překročíte, koledujete si o zdravotní problémy. V mrazech je venkovní vzduch extrémně suchý, takže funguje jako houba. Po vpuštění do bytu a ohřátí do sebe okamžitě natáhne interiérovou vlhkost. Právě proto se v zimě prádlo při správném větrání suší lépe než na podzim. Kdo nevětrá, ten si pěstuje v bytě tropický skleník, ovšem bez orchidejí, zato s černými mapami plísní na severní stěně.
Ložnice plná jedů
Nejkritičtějším místem bytu zůstává ložnice. Ráno se mnozí probouzejí s bolestí hlavy, únavou a pocitem nevyspání. Na vině není špatná matrace, ale oxid uhličitý. V malé zavřené místnosti stoupne koncentrace CO2 během noci na hodnoty, které snižují kognitivní schopnosti a regeneraci organismu.
Ranní rituál by tedy neměl začínat kontrolou telefonu, ale okamžitým otevřením okna dokořán. Stěny i peřiny potřebují zbavit vlhkosti, kterou do nich tělo přes noc uvolnilo. Pokud odcházíte do práce a necháte ložnici zavřenou a nevývětranou, vlhkost v lůžkovinách zůstane a večer si lehnete do stejného, nezdravého prostředí. Pět minut průvanu ráno a pět minut večer před spaním je investice do zdraví, která nestojí ani korunu.
Další tipy do domácnosti naleznete ZDE.
