Od ledna 2026 se zásadně mění fungování lékařských a zubních pohotovostí v Česku. Organizaci převezmou zdravotní pojišťovny. Některé služby skončí, jinde se podařilo dohodnout pokračování. Co všechno se mění a jak se to dotkne pacientů?
Mění se pravidla, přichází nová síť
Od 1. ledna příštího roku už pohotovosti nebudou spadat pod kraje, ale výhradně pod zdravotní pojišťovny. Nový systém vznikl na základě čerstvé legislativy. Zákon nově definuje takzvanou páteřní síť. Tu tvoří 96 lékařských pohotovostí u urgentních příjmů pro dospělé a 82 pracovišť při dětských lůžkových odděleních.
Pojišťovny ale nechtěly zůstat jen u povinného základu. „Pokud bychom se drželi jen zákona, zanikly by pohotovosti asi na 50 místech,“ vysvětlil Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči v tiskové zprávě. Proto se pojišťovny rozhodly nabídnout pokračování i tam, kde pohotovost nespadá do zákonem stanovené sítě. Z celkem 29 oslovených poskytovatelů tuto nabídku přijalo 22 z nich.
Kde pohotovosti zůstanou a kde končí
V místech, kde pohotovosti využívá dostatek lidí, zůstanou služby zachovány. Kritériem byl mimo jiné průměr alespoň tří ošetřených pacientů denně. Příkladem je chirurgická ambulance v Mariánských Lázních, která tento limit bez problémů splňuje. „Podmínky, jako je denní minimální počet pacientů, úplně s přehledem splníme,“ uvedl starosta města Martin Hurajčík.
Naopak tam, kde pacienti docházeli jen výjimečně, pohotovosti končí. Týká se to celkem šestnácti míst – mimo jiné Třeboně, Uherského Brodu, Milevska nebo Tišnova. V Třeboni například budou muset lidé jezdit za ošetřením až do třicet kilometrů vzdálených Českých Budějovic. „Myslím, že lidé budou víc využívat i rychlou záchrannou službu, což se projeví na financích a na zatížení této služby,“ upozornila místostarostka Jana Grammetbauerová pro ČT24.
V některých případech se na poslední chvíli podařilo pohotovost zachránit. Platí to například pro Frýdlant, kde místní samospráva i lékaři argumentovali věkem obyvatel a špatnou dopravní dostupností. Pojišťovny nakonec rozhodly, že službu uhradí.
Zubaři bez povinnosti, ale většinou se dohodli
Složitější byla situace u stomatologických pohotovostí. Pojišťovny už nemohou zubařům nařídit účast na službách, jako to dříve dělaly kraje. „Dostali jsme se do horší vyjednávací pozice než kraje, ale i přesto jsme se nakonec dokázali dohodnout napříč Českem,“ popsal Jan Bodnár.
Výsledkem je kombinace stálých a rotujících pohotovostí. V pěti krajích, například v Praze nebo Moravskoslezském, zůstávají centrální pracoviště. Jinde se budou zubaři střídat ve svých ordinacích podle pevného rozpisu. „Lidé si stejně jako dosud najdou informace online, nově ale na webu své zdravotní pojišťovny,“ uvedl Martin Balada, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.
Za čtyřhodinovou službu dostane zubař od pojišťovny paušál 9600 korun. K tomu se připočítávají standardní úhrady za výkony. V některých krajích, jako například v Praze nebo Ostravě, budou provozní doby delší, než vyžaduje zákon. Tam se na provozu podílejí i města nebo kraje z vlastních rozpočtů.
Kompletní přehled všech pohotovostí a jejich ordinačních hodin zveřejní zdravotní pojišťovny do 31. prosince 2025. Do té doby funguje vše beze změn. V akutních případech zůstává platná výzva – volejte linku 155.
