Často se říká, že alkohol rozvazuje jazyk. A lidé jsou pod jeho vlivem schopni „pustit“ i to, co by normálně neřekli. Vědecký pohled tomu docela nahrává. Pití skutečně pozmění mozek způsobem, který dělá lidi upřímnější. Není to ovšem tak přímá cesta, jak by si mnozí možná přáli. Co se tedy děje?
Ve víně je pravda
Latinsky In vino veritas. Jen jedno z mnoha okřídlených latinských rčení, které způsobilo předpoklad, že alkohol je jakýmsi univerzálním sérem pravdy. Výrok je připisován Pliniovi Staršímu, římskému vědci, historiku a filosofovi. Podobné výroky lze však historicky vysledovat už do mnohem dřívějších dob.
Ale skutečně alkohol navozuje v lidech upřímnost? Dle dnešních badatelů je odpověď ano i ne a záleží také na formulaci samotné otázky.
Co na srdci, to na jazyku
Jak uvádí Aaron White, vedoucí Národního institutu pro zneužívání alkoholu a jeho epidemiologii: „Alkohol způsobuje, že budeme spíš říkat to, co si opravdu myslíme. V některých případech to tedy může být i pravda. V dalších případech je to pak to, co za pravdu považujeme, nota bene v tomto intoxikovaném stavu.“
Je to totiž stejné jako u detektoru lži. Detektor lži neodhalí objektivní pravdu. Odhalí to, o čem si vyslýchaná osoba myslí, že je pravda. Po několika sklenkách je tedy vyšší šance na to, že konkrétní člověk bude zkrátka upřímnější, nebude se ve svých výrocích držet zpátky tak, jako za střízliva.
Pocit pravdivosti
Existuje ale i solidní šance, že dotyčný řekne něco, co mu vzhledem k jeho aktuálnímu stavu bude jako pravda připadat. A bez alkoholu v krvi by to vůbec nebral v potaz. Například bude tvrdě oznamovat stěhování do jiného města, opuštění zaměstnání nebo velké projekty. Jen proto, aby si tyto nesmysly ráno uvědomil a bral je horečnatě zpátky. Tohle asi zažil každý.
Dopad na kognici a osobnost
Studie uvedená v roce 2017 v magazínu Clinical Psychological Science zkoumala, jak se mění osobnost účastníků poté, co vypili dostatek vodky s limonádou na to, aby měli v krvi 0,09 % alkoholu. Tedy jen o něco více, než je v USA a Anglii limit pro řízení auta.
Legendární ABBA: Vyhráli Eurovizi, vzali se, rozvedli a vydělali miliardy. Co dnes dělají původní členové kapely
Vnější pozorovatelé podobně uváděli, že největší změnou u takových lidí bylo, že se stali mnohem většími extroverty oproti své běžné povaze. Tento experiment nezkoumal, jestli je alkohol sérem pravdy. Dává ale smysl, že kdokoli se ve společnosti cítí dost pohodlně, bude taky ve své řeči upřímnější.
Alkohol má tedy obecnou schopnost dostat lidi více z jejich „ulity“, což následně vede k jejich větší upřímnosti. White ale současně upozorňuje na to, že myšlenky těchto lidí jsou pak proměnlivější a nestálejší.
Intenzita emocí
„Celkově vidíme, že pití alkoholu umocňuje emoce člověka,“ podotýká profesor psychologie na Univerzity of Pittsburgh Michael Sayette. „Zjistíme, že se víc usmíváme, bavíme se lépe a s více lidmi. Stejně tak ale budeme pak víc naříkat v osamění někde v koutku nad pivem.“
Tyto emoce mohou vést lidi k upřímnosti, stejně tak k těkavosti a výrokům, kterých budou později litovat. Je to stejné, jako když alkohol vede k sázení nebo agresivitě. Tohle člověka napadá i za střízliva, ale má mnohem větší sebekontrolu.
„Alkohol mění celkově naše myšlenky i pocity, není tedy překvapující, že se následně mění i celkové chování,“ říká Sayette. „Alkohol ho jednoduše vede do větších extrémů.“
Je tedy alkohol sérem pravdy?
Několik sklenek může přimět lidi k prozrazení tajemství, stejně jako plácnutí mnoha věcí, kterých budou později litovat. Ovlivnění mozku je ale tak složité, aby mělo na lidskou upřímnost jen jednostranný efekt. „Alkohol není určitě sérum pravdy,“ uzavírá White.
Vyfotila kávovou sedlinu a poslala to AI: Manžel má milenku, vyčetla umělá inteligence. To ženě stačilo jako důvod k rozvodu
Zdroje: LiveScience, Wikipedia, Studie: SageJournals
