Herečka Monika Foris Kvasničková se do paměti televizních diváků zapsala už jako okatá dívka v seriálu My všichni školou povinní. Před kamerou stála poprvé v šesti letech a roli si tehdy podle svých slov sama vyvzdorovala. Za jejím zářivým úsměvem se ale skrývají hluboké rodinné rány a těžké životní zkoušky, se kterými se musela tvrdě poprat. Dnes žije klidným rodinným životem a věnuje se především výtvarnému umění.
Ztráta v rodině a osudové setkání
Už ve třech letech zažila Kvasničková velmi bolestnou situaci. Její roční sestřička Ivanka se udusila zrníčkem z hroznového vína na procházce s tatínkem a strýčkem. Maminka se ze ztráty dcery zhroutila a atmosféra doma byla podle herečky velmi těžká. Na pohřeb tehdy malou Moniku rodina raději nevzala. Útěchu nacházela ve studiu na konzervatoři a v herectví.
V sedmnácti letech se seznámila s tehdy jednapadesátiletým hercem Jiřím Krampolem. Počáteční přátelství brzy přerostlo ve vážný vztah. Herečka ráda vzpomíná na společnou dovolenou v Bulharsku i na okamžik, kdy staršího partnera představila doma rodičům. „Byli jsme si povahou tak podobní, že jsme se nakonec stali opravdovými přáteli,“ svěřila se Kvasničková v rozhovoru pro deník Blesk. Vztah trval zhruba dva roky a oba partneři v té době bojovali se sklonem k pití alkoholu. Právě to je jako partnery nakonec rozdělilo. Zůstali ale blízkými přáteli až do jeho nedávného odchodu.
Útěk do Indie a boj se závislostí
Dalším důležitým mužem se stal o pětadvacet let starší cestovatel Josef. Těsně před jejím otěhotněním zasáhla rodinu zpráva o úmrtí jejího milovaného pětačtyřicetiletého tatínka. S tříměsíčním synem Simonem následně odcestovala do Indie. Kolegyně Tereza Pergnerová jí sice odjezd rozmlouvala kvůli slibně rozjeté kariéře, Kvasničková ale potřebovala změnit prostředí. V zahraničí našla klid a dokonce tam vyučovala tanec.
Idyla skončila krátce po návratu domů. Partner pracoval s konopím a za převážení drog dostal desetiletý trest odnětí svobody. Kvasničková situaci nezvládla a útěchu začala hledat v pití. Sama přiznává, že k denní dávce piva běžně přidala celou lahev tvrdého alkoholu. Brzy se u ní objevily první halucinace v podobě černé myši a uvědomila si vážnost svého stavu. „Pak musí přijít přiznání. Jsem alkoholička, potřebuju pomoct. To je nejhorší věta, ale nejdůležitější,“ popsala těžké momenty.
Ve svých šestadvaceti letech dobrovolně nastoupila do psychiatrické léčebny v Lojovicích. Zde strávila dva měsíce bez tlumících léků. Místo toho pracovala na zahradě, uklízela a zpívala ostatním pacientům.
Návrat do práce a nová rodina
Po úspěšné léčbě naskočila rovnou do muzikálu Pomáda. Na jedno z představení dokonce pozvala svého psychologa z léčebny. Brzy začala pracovat v castingové agentuře, kde při výběru herců pro studentský film poznala Pina Forise. Vybrali ho náhodně z pěti uchazečů. Deset let po prvním setkání se vzali a narodil se jim syn Theodor. Ten dnes studuje pedagogické gymnázium a aktivně se věnuje parkouru.
Před kamerou se dnes Kvasničková objevuje spíše okrajově. Diváci ji mohli vidět ve filmu Tancuj Matyldo, v kriminálce Místo zločinu Ostrava nebo v zahraničním fantasy seriálu Carnival Row, kde natáčela s hercem Orlandem Bloomem.
Malířské plátno místo televizních obrazovek
Své uplatnění našla především ve výtvarném umění. Malovat začala z nudy při delším pobytu ve Spojených státech. Dnes maluje obrazy, navrhuje autorské potisky na mikiny nebo šaty a zkouší tvořit kabelky. Často se inspiruje lidskými tvářemi a abstraktními motivy. Ilustrovala také sbírku poezie s názvem Pusťte mě domů. Společně s manželem tvoří animace a reklamní spoty.
Ve volném čase připravuje vlastní knihu povídek inspirovanou divadelním prostředím divadla Semafor. Plánuje k ní uspořádat výstavu a vytvořit velký obraz inspirovaný malířem Hieronymem Boschem, na kterém by zachytila život kolem Jiřího Krampola.
Herečku připomene film Prázdniny pro psa, který vysílá Nova Cinema 28. května od 14:20.
