Tuzemské domácnosti masivně ignorují nařízení státu o vytápění. Zákaz starých uhelných kotlů platí téměř dva roky, přesto jich v rodinných domcích zůstávají desítky tisíc. Místo ekologické revoluce nastalo vyčkávání, které může majitele vyjít hodně draho. Hrozba padesátitisícové pokuty se vznáší nad každým komínem, ze kterého stoupá černý dým.
Úřední realita
Od začátku září roku 2024 platí striktní pravidla pro lokální topeniště. Majitelé rodinných domů smí používat výhradně zařízení splňující třetí a vyšší emisní třídu. Přístroje spadající do první či druhé kategorie a staré modely vyrobené před rokem 2000 bez označení mají definitivní utrum. Jejich provoz produkuje nadměrné množství prachových částic, úřady je proto postavily mimo zákon.
Teoretický konec špinavých technologií naráží na českou praxi. Zástupci cechu topenářů odhadují počet stále aktivních nevyhovujících kotlů na více než sto tisíc. Zákaz dopředu avizovaný celých dvanáct let velká část veřejnosti jednoduše přešla ignorací. „Podle našich údajů se za poslední rok situace s provozem kotlů na pevná paliva tříd 1. a 2. nijak zásadně nezměnila,“ uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka pro Denik.cz.
Sousedská ostražitost
Odhalení zakázaného topeniště představuje pro úředníky poměrně snadnou disciplínu. Většina případů se dává do pohybu na základě stížností z bezprostředního okolí. Hustý a zapáchající kouř padající na sousední parcely funguje jako spolehlivý spouštěč úředního zájmu. Starostové menších obcí tyto situace řeší s železnou pravidelností.
Místní úřady obcí s rozšířenou působností nepotřebují složitá povolení k domovním prohlídkám. Celý proces začíná nenápadnou písemnou výzvou. Úředník požaduje předložení platného dokladu o pravidelné kontrole technického stavu kotle, kterou musí každý majitel absolvovat jednou za tři roky.

Tento dokument obsahuje přesnou specifikaci spalovacího zdroje včetně zařazení do emisní třídy. Pokud jej majitel nemá, dopouští se dalšího přestupku. Kombinace chybějící revize a kouřícího komína vytváří pro úřady ideální výchozí pozici k uložení sankce. Stejná pravidla platí pro krbové vložky s teplovodním výměníkem, jejichž jmenovitý tepelný příkon dosahuje deseti a více kilowattů.
Papírová stopa
Doklad o revizi představuje hlavní důkazní materiál. Úředníci mají v rukou nástroj, jak majitele domů efektivně přitlačit ke zdi. „Od 1. září 2024 bude jednoduché vyžádat si povinný protokol o kontrole kotle, ze kterého je zřejmé, jaký kotel je v domácnosti provozován a zda to je legální. Úředníci se k těmto informacím snadno dostanou,“ řekl Vladimír Stupavský, předseda sdružení Klastr Česká peleta, pro SZ Byznys. Zatajení reality je v podstatě nemožné.
Dotační past
Výměna starého zdroje tepla představuje výrazný zásah do rodinného rozpočtu. Stát nabízí finanční injekci prostřednictvím programů Nová zelená úsporám Light a Oprav dům po babičce. Žadatelé mohou získat desítky až stovky tisíc korun na tepelná čerpadla nebo moderní kotle na biomasu. Samotná dotace na lokální kamna dosahuje pětatřiceti tisíc korun.
Nízkopříjmové domácnosti dosáhnou na speciální štědřejší podmínky. Příjemci starobních důchodů či příspěvků na bydlení mají nárok na vyšší podporu, která dokáže pokrýt podstatnou část nákladů. Příspěvek na tepelné čerpadlo v jejich případě činí až sto padesát tisíc korun. Peníze dostávají zálohově předem, úvodní investici tak snáze zvládnou.
Peníze od státu ale automaticky neřeší celou situaci. Lidé ve snaze ušetřit často volí ty nejlevnější dostupné varianty na trhu. Kupují zařízení třetí emisní třídy určená výhradně pro spalování nedřevní biomasy, která se k nám dovážejí ze zahraničí.
Do těchto specifických kotlů následně vhazují běžné kusové dřevo. Tímto postupem majitelé opět porušují zákon o ochraně ovzduší, u komína pak naměří nadlimitní hodnoty škodlivin. Vidina levného topení končí rizikem stejné padesátitisícové pokuty jako v případě starého uhelného přístroje. Lidé doplácejí na neznalost technických parametrů.
Tichá tolerance
Samotné vymáhání zákona probíhá ze strany státu obezřetně. Ministerstvo životního prostředí nevyhlásilo žádnou plošnou ofenzivu s cílem maximalizovat výběr pokut. Pracovníci odborů životního prostředí volí zpočátku mírnější postup. Při prvním zjištění nedostatků udělují napomenutí a stanovují závazný termín pro zjednání nápravy.
Teprve ignorování výzvy aktivuje finanční postihy. Systém cílí na postupné vymýcení zdraví škodlivých technologií z českých vesnic a měst. Majitelé čoudících komínů hrají o čas, úřady mají všechny trumfy v ruce.
👉🏻 Další tipy do domácnosti.





